„Je to pro mě jedna z mála možností, jak získat finanční podporu. Reprodukční medicína bohužel nespadá do oblastí výzkumu, na které jsou tradičně směřovány granty,” poznamenala Holubcová.

Propast mezi vědou a praxí

Čtyřiatřicetiletá vědkyně chce i v dalších letech zůstat v základním výzkumu. Ráda by ale, aby se poznatky rychleji dostávaly do klinické praxe.

„Mezi vědou a klinickým použitím je často propast. Nejen v mém oboru zavádění inovací trvá. Svoji roli tedy spatřuji také v tom zavádět vědecké poznatky do praxe tak, aby z nich mohli co nejdříve profitovat pacienti,” uvedla.

Věděla jsem, že techniku filmování živých buněk u lidských vajíček nikdo nepoužil. Byla to pro mě výzva.

Přestože je asistovaná reprodukce u veřejnosti považována za již běžnou pomoc, když se nedaří otěhotnět přirozenou cestou, není lidská embryologie dostatečně prozkoumána, zdůraznila Holubcová.

„Vědecké zkoumání se musí pohybovat v často nejasných právních a etických hranicích,” řekla. Výzkum se ale podle ní pomalu posouvá dále díky moderním technologiím.

Nechce se zavřít do laboratoře

V současnosti pracuje jako vědkyně v Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Klinické vzorky získává z brněnské kliniky Reprofit. Tvrdí o sobě, že není vědec, který se může zavřít do laboratoře.

Buňky, které se souhlasem pacientek dostává k výzkumu, jsou přespočetná vajíčka nedostatečně kvalitní pro umělé oplodnění. „Dostávám jen to, co by jinak bylo bez užitku. Nikomu neberu šanci na dítě. Opravdu jde jen o jinak nevyužitelný odpad,” podotokla.

Objevila délku fáze vývoje vajíček

Doposud se vědělo, že lidská vajíčka mají často špatný počet chromozomů. Holubcová se ale zaměřila na příčinu. Chromozomy v buňkách rozděluje aparatura, které se říká dělící vřeténko. Objevila, že vřeténko lidských vajíček je organizováno jiným způsobem než u ostatních lidských buněk.

Kvůli absenci speciální organely, tzv. centrozomu, je vřeténko lidských vajíček velmi náchylné k rozpadu, a pokud k tomu dojde, chromozomy se pomíchají a nerozdělí správně. Po oplození takového vajíčka může sice vzniknout embryo, ale často nepřežije a žena potratí nebo může být postižené genetickou vadou. Při sledování vajíček také zjistila, jak dlouho trvají jednotlivé fáze jejich vývoje.

Úplně na začátku výzkumu lákala mladou vědkyni možnost celý proces natočit, předtím byly k dispozici jen fotky. „Věděla jsem, že techniku filmování živých buněk u lidských vajíček nikdo nepoužil. Byla to pro mě výzva,” dodala.