Článek
Zdravý člověk si s příliš vysokými teplotami většinou poradí. Opatrnější by ale měli být senioři, lidé s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním, poruchami rytmu nebo pacienti, kteří užívají léky na tlak či odvodnění.
Nejde přitom ale jen o samotné vedro. Zátěž pro srdce může způsobit i kombinace dalších okolností, jako je málo tekutin, alkohol, horší spánek, dlouhé cestování, stres nebo intenzivní sport uprostřed dne.
„Jako kardiolog se s tím setkávám opakovaně: potíže často nevzniknou kvůli jedné věci, ale kvůli jejich součtu,“ varuje kardiolog Tomáš Skála, spoluzakladatel Kardi Ai.
Kdy je zapotřebí zpozornět?
Při neobvyklém bušení srdce, nepravidelném tepu, slabosti, motání hlavy, dušnosti, bolesti na hrudi nebo náhlém poklesu výkonnosti. Pokud jsou potíže nové, výrazné nebo se opakují, je namístě konzultace s lékařem.
Při akutních příznacích, jako je bolest na hrudi, výrazná dušnost, zmatenost, kolaps nebo mdloba, je třeba volat záchrannou službu.
Na uvedená rizika ale existuje poměrně jednoduchá obrana. Kardiologové se shodují, že klíčová je především prevence a respektování vlastních limitů.
Jak v horku zbytečně nezatěžovat srdce?
1. Dodržujte pitný režim
Tělo během dne ztrácí kvůli pocení velké množství tekutin. Proto je důležité pít dostatek vody, abychom se vyhnuli dehydrataci. Občas ale čistá voda nestačí a je vhodné sáhnout po iontových nápojích či elektrolytech. „V horkém období ztrácíme nejen vodu, ale i ionty. Problém může nastat u lidí, kteří se prolévají pouze čistou vodou, to opravdu nemusí stačit,“ radí profesor Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti.
Praktická rada: Pijte v menších dávkách během celého dne, ne až při pocitu žízně.
2. Vyhněte se náročné fyzické aktivitě
Vyrazit na cyklovýlet ve třicetistupňovém horku v jednu hodinu odpoledne není nejlepší nápad. Raději zvolte kratší procházku a vyhněte se přímému žáru i nejteplejším hodinám dne. „Dalším problémem mohou být sportovní aktivity v uzavřených a málo větraných prostorách. Tam může docházet k přehřátí organismu, aniž by na nás slunce přímo svítilo,“ připomíná prof. Linhart.
3. Pozor na alkohol
Alkohol v horkém počasí zvyšuje riziko dehydratace a může negativně ovlivnit krevní tlak. „Konzumace většího množství alkoholu je ve vedru nebezpečná. Alkohol organismus spíše vysušuje, což může vést k nevolnosti a v krajním případě i ke kolapsu,“ upozorňuje Linhart.
Jak zvládnout vedro
4. Pozor na kávu a energetické nápoje
Kofein může zvyšovat srdeční frekvenci a přispívat k dehydrataci. Zatímco běžná konzumace kávy u zdravého člověka obvykle nevadí, energetické nápoje představují výrazně vyšší zátěž. „V energetických nápojích je kofeinu daleko více než v kávě, a toxický efekt se tak může dostavit mnohem dříve. Jejich kombinace s alkoholem je pak obzvláště špatný nápad,“ dodává kardiolog.
5. Klimatizaci může přinést úlevu, ale nic se nesmí přehánět
Klimatizaci je dobré využívat s rozvahou. Prudké změny teplot mohou tělo zbytečně šokovat. „Doporučujeme, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyl větší než 4 až 5 °C. Hlavní ale je, aby tyto přechody nebyly krátkodobé a brutální,“ doporučuje odborník.
6. Úprava léčby a konzultace s lékařem
Pokud užíváte léky, poraďte se o svém letním režimu s odborníkem. Obezřetní by měli být zejména lidé, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem nebo trpí srdečním selháním. „Stav těchto pacientů se může v horku výrazně zhoršit, a proto je u nich nutné dbát na všechna preventivní opatření obzvlášť důsledně, u některých nemocných bude na místě úprava léčby, vždy ale po konzultaci s lékařem,“ dodává Linhart.
7. Nezapomínejte na lidi kolem sebe
V parných dnech buďte pozorní nejen ke svému tělu, ale i k lidem kolem sebe. Pokud u někoho dojde k přehřátí či slabosti, je třeba jednat rychle. „Člověk by se měl okamžitě dostat do chladného prostředí a začít se hydratovat. Pokud dotyčný nevypadá dobře, neváhejte a zavolejte záchrannou službu. V okamžiku, kdy začne být dezorientovaný, zmatený nebo upadá do bezvědomí, situaci rozhodně nepodceňujte,“ uzavírá kardiolog.
