NASA již dříve vyvinula obří pozlacené zrcadlo jakožto součást dalekohledu. Ten bude mít za úkol pohlédnout na samý počátek vesmíru a zároveň pátrat po životě mimo sluneční soustavu. [celá zpráva]

Tuto středu představila NASA v Goddardově středisku vesmírných letů ve státě Maryland nové zrcadlo vesmírného dalekohledu.

Technologie, která neexistovala

„Jedná se o technologii, která během koncipování teleskopu ještě neexistovala,“ prozradil zástupce úřadu Charles Bolden s tím, že přípravy zabraly šest let.

Agentura Reuters píše, že astrofyzik John Mather připouští určité obavy. Ihned však dodal, že inženýři udělali vše, co bylo v jejich silách, aby budoucí úspěch pojistili. „Je to jako seskok padákem. Byl bych blázen, kdybych necítil ani náznak nervozity,“ řekl.

Na rozdíl od Hubbleova teleskopu bude dalekohled Jamese Webba pracovat v infračerveném spektru, aby mohl sledovat velmi vzdálené objekty s výrazným tzv. rudým posuvem, tedy prodloužením vlnové délky při vzájemném vzdalování. Objev rudého posuvu vedl k teorii o rozpínání vesmíru.

Příliš daleko na servisní lety

Dalekohled bude také umístěn mnohem dál než jeho předchůdce, nikoliv na nižší oběžné dráze, nýbrž v bodě, který je vzdálen 1,5 miliónu kilometrů od Země a kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly naší planety a Slunce. Přístroj vůči Zemi nebude měnit svou polohu. Vzhledem k vzdálenosti tak nebudou možné pilotované údržbové lety.

„Oba teleskopy nabídnou pohled z jiného úhlu. Budeme to pak moci porovnávat a získáme tak více informací o vesmíru,“ uzavřel Mather.

Dalekohled je složen z 18 šestiúhelníkových beryliových zrcadel o celkovém průměru 6,5 metru, jejichž polohu půjde ovládat ze Země. Pojmenován byl po Jamesi E. Webbovi, jenž byl ředitelem NASA v šedesátých letech, tedy v době, kdy vrcholily vesmírné závody USA a SSSR.