„Nejrozsáhlejší zalednění je vždy mezi únorem a dubnem,” uvádí NASA s tím, že následně každý rok zmrzlá voda Severního ledového oceánu a sousedních moří v průběhu jara a léta taje. Ledová pokrývka logicky opět začne růst v podzimních a zimních měsících.

Minimum v březnu, minimum v září

Rozloha ledu v oceánu dosáhla letošního 24. března svého rekordního zimního minima, pouhých 14,5 miliónu kilometrů čtverečních.

Skutečnost, že mezi únorem a dubnem byla rozloha ledu zatím nejmenší pro toto období, je podle vědců z NASA důsledek vysokých teplot v prosinci, lednu a únoru.

V září, konkrétně 10. září, se pak podle Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC) ztenčila rozloha ledu na pouhých 4,14 miliónu kilometrů čtverečních, což je druhá nejnižší hodnota v historii dle souhrnných údajů za celý rok.

Září je obvykle ledově nejchudším měsícem. Do konce měsíce se zaledněná plocha sice zvětšila, takže průměrná rozloha za září čítá 4,72 miliónu kilometrů čtverečních, přesto jde o pátou nejnižší hodnotu od začátku satelitního sledování.

K 1. říjnu vrostlo množství ledu na 5,19 miliónu kilometrů čtverečních. K 31. říjnu sice na 7,07 milliónu, avšak je to nejnižší číslo pro toto datum.

Značný úbytek ledu každou dekádu

Méně ledu bylo dosud zaznamenáno pouze v roce 2012. V září toho roku pokrývalo oblast kolem Severního pólu ještě o 20 procent méně ledu, konkrétně 3,62 miliónu kilometrů čtverečních.

Průměrná ledová rozloha za září je přitom v dlouhodobém horizontu let 1981 až 2010 plných 6,54 miliónu kilometrů čtverečních.

Zatímco v 80. letech minulého století bývala rozloha ledu v Arktidě na konci léta kolem sedmi miliónů kilometrů čtverečních, v 90. letech již klesala k šesti miliónům. V posledních letech se pohybuje kolem 4,5 miliónu.

Další úbytek ledové plochy, respektive menší intenzitu zamrzání, lze podle NASA očekávat i příští rok.