Každý den si polovina dotázaných rodičů povídá se svými dětmi ale i o takových tématech, jako jsou jejich zájmy a pocity, potíže s kamarády či o běžných záležitostech ze života rodiny.

„Dítě musí mít pocit, že se o jeho problémy, zážitky někdo zajímá. Že jeho pohled a názor jsou důležité, učí se rolím v rodině. Navíc má pocit jistoty, že mu někdo věří, má zázemí, může se spolehnout na své nejbližší,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová.

Společných chvil ubývá

Znovu se potvrzuje, jak je důležité, aby rodina trávila společně co nejvíce času – nejlepší příležitostí je například společné jídlo či sobotní a nedělní výlet.

Ale podle výzkumu projektu Česká rodina žije nadace Kooperativa spolu společně večeří jen 38 procent dotázaných rodin. Společných chvil, které tráví rodina pohromadě, ubývá, zvedají výstražně prst psychologové.

Komunikace důležitá i pro dospělé

Současně psychologové upozorňují, že větší pozornost pocitům, náladám a postojům dětí se věnují ve vzdělanějších a sociálně silnějších rodinách. V tzv. ohrožených a problémových rodinách si o škole a o dalších tématech povídá zhruba jen polovina rodičů a dětí. Mluvit spolu musí nejen rodiče a děti, ale i dospělí vzájemně.

„Kde chybí komunikace mezi dospělými či se omezuje jen na věty, že je třeba koupit novou rohožku a proč není vyžehlené prádlo, rozpadají se vztahy a vznikají nedorozumění a konflikty,“ říká socioložka Martina Hronová. Pak se nikdo nebaví ani s dětmi, každý žije ve svém uzavřeném světě.

Podle studie „Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje“ nadace Sirius naštěstí o jiných věcech než jen o provozu domácnosti spolu mluví na 79 procent rodin. Mezi nejčastější témata patří práce a zaměstnání (47 %), děti (31 %), zájmy, koníčky, využití volného času (28 %) či finance (17 %).

To ale neplatí v disfunkčních a v ohrožených rodinách. I tam se sice objevují stejná témata jako u funkčních rodin, ale s podstatně menší frekvencí. „Prostě spolu lidé nekomunikují,“ dodává Hronová.