Článek
O chystaném odvolání Jiřího Zíky, který se však hodlá pokusit svůj post obhájit, informovalo již dříve Právo. [celá zpráva]
Organizace, která prostřednictvím maturitních testů ovlivňuje obsah a zaměření vzdělávání na základních a středních školách, potřebuje velký společenský kredit.
Společná část maturitní zkoušky se připravovala průběžně od druhé poloviny 90. let. Zavedena do systému byla nakonec po několikanásobné změně koncepce i politického zadání v roce 2011. Odhaduje se, že na přípravu koncepce byla vynaložena více než miliarda korun.
Kritika nákladnosti a organizování
V současnosti je povinnou součástí státní maturity zkouška z českého jazyka, následně si maturant může vybrat buď zkoušku z matematiky, nebo z cizího jazyka.
Státní maturita je dlouhodobě kritizována pro svou nákladnost, organizační nedokonalost, chybovost i obsahové zaměření testů a utajování informací.
Podle vzdělávací společnosti EDUin by měl tuto pozici obsadit člověk s odbornými zkušenostmi, který zároveň vnímá dopady práce jím vedené organizace komplexně a s ohledem na dlouhodobý rozvoj vzdělávání.
Nabízí proto několik možných odborníků:
Martin Chvál – pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě UK v Praze, věnuje se oblasti hodnocení výsledků vzdělávání, dříve již jako ředitel Cermatu působil.
Petr Suchomel – manažer České školní inspekce, dlouhodobě se věnuje oblasti hodnocení výsledků vzdělávání.
Jana Straková – pracuje v Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě UK, připravovala mezinárodní projekty hodnocení výsledků vzdělávání OECD v ČR (PISA, PIAAC).
Jindřich Kitzberger – pracuje jako ředitel společnosti Duhovka, která provozuje síť škol. Někdejší náměstek na MŠMT pro regionální vzdělávání a ředitel ZŠ.
Jana Palečková – působí na Přírodovědecké fakultě UK, během své práce v Ústavu pro informace ve vzdělávání se podílela se na přípravě mezinárodních šetření (PISA).
Ředitel EDUin Zdeněk Slejška shrnuje, že výběr nového ředitele by mohl tuto organizaci nasměrovat k tomu, aby klíčové zkoušky, které významně ovlivňují vzdělávání ve školách, sloužily k jeho kultivaci, nikoliv k degradaci. ČR má podle něj k dispozici několik odborníků, kteří by tuto důležitou práci mohli dobře vykonávat.
„Je samozřejmě otázka, zda je to zajímá a zda bude výběrové řízení takového člověka upřednostňovat. Každopádně by se lidé, kteří splňují kvalitativní požadavky, měli o tuto pozici ucházet, její vliv je značný,“ dodal.
