Speciální školy jsou však určeny jen pro děti s výrazným zdravotním postižením. Běžné školky mají povinnost děti se zdravotním znevýhodněním přijmout. Rodiče se však do boje se školkami nehrnou.

Proč tomu tak je, vysvětluje příběh dítěte, které potřebovalo speciální dietu. Trampoty, které svedla s nejbližší školkou, popsala Právu jeho matka.

Vybídli mě, abych dítěti veškeré jídlo nosila a chtěli, abych koupila lednici a mikrovlnkumatka dítěte se speciální dietou

Půl roku před zápisem se vydala do nejbližší školky poptat se, jak lze zajistit stravu pro její dítě. Dověděla se jen spoustu důvodů, proč k nim dítě nemá chodit. Například proto, že vychovatelky nejsou zodpovědné za to, co dítě vkládá do úst.

Soukromky potíže nedělají

„Vybídli mě, abych dítěti veškeré jídlo nosila, což je úplně zbytečné, protože stačí jen zkontrolovat, co oni nakupují za suroviny. A pak ještě řekli, že to nemohou skladovat s ostatními potravinami v běžných lednicích a chtěli, abych koupila lednici a mikrovlnku,“ popsala. Dítě nakonec přihlásila do soukromé školky.

Podobné zážitky má také hodně jiných rodičů dětí se zdravotním znevýhodněním. Podle Veroniky Doležilové ze sdružení Rodiče za inkluzi je to běžná praxe. „Běžné školky nutí děti, aby se hlásily do speciálních mateřských škol, i když žádné zdravotní postižení nemají. Okamžitě vám řeknou, že máte trvalou diagnózu, že nejsou schopni se o takové dítě postarat a že máte najít místo ve speciální školce,“ popsala Právu.

Jenže speciálních mateřských školek je po republice všeho všudy 115, takže jejich dostupnost je omezená. Většinou jsou zaměřené na určitý typ postižení, který se snaží u dětí kompenzovat tak, aby byly schopny nastoupit do první třídy. Pro zdravé dítě je pak jen jakousi hlídací institucí.

Děti nerozeznají normu

„Ty děti navíc strašně napodobují. Když jsou v atypickém kolektivu, tak začnou napodobovat všechny absurdity, které si tam kdo přinese. Je to pro ně něco nového, zaujme je to a vyzkouší si to. Ale nerozeznávají, jestli je něco v normě, nebo ne,“ řekla Doležilová.

„A je otázka, jak vypadají hračky pro děti s mentálním postižením. Hračky pro slabozraké taky budou vypadat trochu jinak, třeba tam nebude kladen důraz na barvy a podobně,“ dodala. Podle ní většina rodičů nemá sílu dohadovat se rok dva se školkou a snaží se najít vstřícnější mateřinku. Některé jsou už vyhlášené tím, že přijímají zdravotně znevýhodněné děti.

Jsou na to i paragrafy

Řešením jsou i soukromé školky. „Ty s tím nemají vůbec problém. Zejména pokud jde o alergiky. Jestliže mají pouze uhlídat, aby dítě nečuchalo k nějaké květině, tak zkrátka veškerá rizika na zahradě zlikvidují,“ uvedla Doležilová.

Pokud je to jen dítě s trvalou diagnózou, které není zdravotně postižené, tak je to odepření přístupu ke vzděláníVeronika Doležilová

Rodičům ale také poskytuje rady, jak se bránit. Pokud školka ještě před zápisem neoficiálně pošle rodiče jinam, neměli by se nechat odradit. K zápisu si podle ní mají zajít i tak a pro jistotu podat přihlášku i do jiné školky. Jestliže školka odmítne dítě přijmout, měl by rodič trvat na vydání rozhodnutí s odůvodněním. „To většinou vydat nechtějí, anebo to odůvodňují kapacitou,“ řekla Doležilová.

Povolená kapacita třídy je 24 dětí, ale na výjimku jich může být i 28. Stává se však také, že ředitel jako důvod napíše alergii. V tom případě už se lze odvolávat na antidiskriminační zákon, který platí od roku 2009. „Pokud je to jen dítě s trvalou diagnózou, které není zdravotně postižené, tak je to odepření přístupu ke vzdělání ze zdravotních důvodů. To je diskriminace,“ zdůraznila Doležilová.

Pak už ale nezbývá než se domáhat práv prostřednictvím odvolání ke krajským úřadům a soudně. Ale rodiče většinou už jsou otráveni a nechtějí mít s takovou školkou nic společného. „A nikoho to nezajímá, protože předškolní vzdělávání je na chvostu politického zájmu,“ uzavřela Doležilová.