„Nejvíce meteorů v Česku jsme mohli spatřit v noci z 12. na 13. srpna 2015, zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V průměru to bylo 70 meteorů za hodinu,“ řekl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle něj byly podmínky pro pozorování tak dobré především díky vhodné fázi Měsíce, který během noci oblohu prakticky vůbecneosvětloval. „Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018,“ doplnil Suchan.

Mléčná dráha se rozlila po celé obloze

Lákadlem byl během nadcházející noci také stříbřitý pás části naší Galaxie – Mléčná dráha. Ta se totiž rozlila prakticky po celé obloze přes nadhlavník. „Nejkrásnější část Mléčné dráhy leží od nadhlavníku k jihozápadnímu obzoru, kde se na tmavé obloze mimo města rozšiřuje v souhvězdí Střelce,“uvedl Petr Horálek z České astronomické společnosti.

„V časných ranních hodinách okolo 4.39 hod. letního středoevropského času se nad východoseverovýchodním obzorem objevil úzký Měsíc, u něhož byl patrný i tzv. popelavý svit – díky rozptylu slunečního světla v zemské atmosféře směrem k Měsíci byl patrný i zbytek disku našeho kosmického souputníka,“ doplnil Horálek.

Na noční obloze byly ze středy na čtvrtek vidět nad východem výrazné souhvězdí Orionu a nad ním otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády v souhvězdí Býka. Méně výrazná, ale stále viditelná byla planeta Mars, a to zhruba šest stupňů severně od Měsíce.

Slzy svatého Vavřince

Hlavním lákadlem ale byl meteorický roj Perseid, který je znám už 1757 let. Jsou to prachové částice, které na své dráze zanechala rozpadlá kometa Swift-Tuttle. Roj dostal název podle souhvězdí Persea, protože v tomto souhvězdí mají jeho meteory radiant, což je místo na obloze, odkud jakoby vylétají.

„Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem,“ podotkl Suchan.

V Česku se jim říká slzy svatého Vavřince podle světce, který má svátek 10. srpna. V tuzemsku jsou známé i Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva a objevují se kolem 18. listopadu. Méně známé Geminidy lze pozorovat v prosinci.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
  • Chcete-li si Perseidy prohlédnout opravdu z blízka, pořiďte si dalekohled