Experti z Washingtonské univerzity se zaměřili na léky s tzv. anticholinergním účinkem – jde o medikamenty blokující receptory pro neuropřenašeč acetylcholin.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Starší lidé by měli vědět, že mnohé léky, mezi něž patří i některé volně dostupné, mají silné anticholinergní účinky,“ varovala profesorka Shelly Grayová. Studie byla podle listu The  Guardian provedena na více než 3400 pacientech starších 65 let po dobu sedmi let: 637 z nich stihla Alzheimerova choroba, 160 pak jiná forma demence.

Ti, kteří brali nejvíce anticholinergních léků, měli o 54 procent vyšší riziko výskytu jedné z forem demence a o 63 procent riziko alzheimeru než ti, již prášky nebrali.

„Je ale samozřejmé, že by nikdo neměl přestat v terapii, aniž by se poradil se svým lékařem,“ zdůraznila ovšem Grayová.

„Právě lékař by měl pravidelně revidovat režim starších pacientů včetně léků na recept tak, aby mohli lidé užívat méně anticholinergních léků v menších dávkách,“ dodala.