Hlavní obsah

Superbakterie mají náskok, vývoj antibiotik stagnuje

Právo, Alexandr Petrželka

Problémy vznikající následkem odolnosti bakterií vůči antibiotikům stojí Evropu už nyní ročně 1,5 miliardy eur. Nadužívání antibiotik během dlouhých desetiletí vedlo k odolnosti bakterií na tato léčiva. Horší ale je, že zatímco se už vyvinuly kmeny zvláště odolných superbakterií, vývoj nových antibiotik od roku 1987 stagnuje a už celé čtvrtstoletí nebyla objevena žádná nová třída.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Pro farmaceutické firmy to totiž představuje nákladnou investici a jen nejistou vyhlídku na dosažení zisku. A tak zůstávají u různého kombinování léků již vyvinutých a odzkoušených.

Experti: Hrozí návrat o století

Zdravotní péče se vrátí o sto let zpátky, jestli se nepodaří zastavit nadměrné užívání antibiotik proti nemocem, které takové léky nevyžadují. Před akutní hrozbou pro zdraví lidstva varovali odborníci v britském lékařském časopise Lancet.

„Moderní medicína čelila dosud takové hrozbě jen vzácně. Avšak bez účinných antibiotik se nejen náročná transplantace, ale i běžné chirurgické zákroky stanou rizikovými a náklady na nemocniční ošetření spirálově vzrostou kvůli nutnosti nasazovat nejdražší specifické léky,“ shrnula situaci hlavní lékařka Británie Sally Daviesová.

Obávám se, že za dvacet let bude zabíjet i obyčejná infekce.
John Watson

Antibiotika jsou léky na nemoci způsobené mikroby, bakteriemi, ale stále častěji jsou nasazována na virová onemocnění. Tím se odolnost bakterií na tyto dříve účinné látky snižuje, a právě tak vznikly zmíněné superbakterie, proti nimž jsou antibiotika neúčinná. Díky globalizaci, ale i nedostatečné hygieně v nemocnicích, se superbakterie rychle šíří.

Před možnostmi medicíny už mají velký náskok: vývoj zásadně nového léku a jeho uvedení do praktického léčebného procesu totiž trvá zhruba desítku let. A proti superbakteriím není nic ani na obzoru.

„Převládá mýtus, že při rýmě se zeleným hlenem je nutné nasadit antibiotika,“ poznamenala Cliodna Mercuryová z Veřejné zdravotní nadace.

„Virová rýma, která převažuje, po čase přejde sama od sebe. Jenže nasadit proti ní antibiotika, aby ustoupila dříve, znamená, že příště antibiotika nezaberou na nemoc, která jinak léčitelná není,“ dodala.

„Obávám se, že za dvacet let, až budu potřebovat výměnu kyčelního kloubu, budu riskovat, že chytím infekci, která mi po zákroku způsobí vážné komplikace, nebo mě i zabije,“ svěřil se zástupce hlavní lékařky Británie John Watson.

Lidé antibiotika chtějí

Snaha omezit předepisování antibiotik ale naráží na odpor pacientů. Ti žijí ve falešné, uměle vyvolané představě, že tyto léky „jsou nejlepší“. „Musíme pacienty přesvědčit, že ne na každou nemoc je nutné nasadit lék, a opravdu jen na některé i antibiotikum,“ prohlásil šéf asociace rodinných lékařů Peter Swinyard. Problém je podle něj v tom, že jestliže lékař nesplní pacientovo očekávání předpisem antibiotika, nemocný jde za jiným lékařem, nebo si sežene požadovaný lék pokoutně.

Odborníci proto požadují rozsáhlou osvětovou kampaň a obracejí se na farmaceutické giganty, aby své zisky vlily do vývoje nových antibiotik. Nelze přitom ale očekávat, že jim to bude obratem přinášet finanční profit, upozorňují autoři výzvy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám