"Protože astronauti tráví více času na Mezinárodní vesmírné stanici a dlouhodobé vesmírné lety se přibližují realitě, je důležité pochopit dlouhodobé vlivy bakterií na lidi a materiál vesmírných plavidel," řekla Cynthia Collinsová z Rensselaerova polytechnického institutu, která tým vědců pracujících na tomto experimentu vede. Podle ní je rovněž důležité sledovat i ty mikroorganismy, které jsou na Zemi neškodné.

Raketoplán nesmí být kvůli experimentům sterilní

Výzkum se zaměří na mikroby včetně bakterií, které mají na zdraví člověka od zažívání až po správnou funkci imunitního systému podstatný podíl. Kvůli důležitosti bakterií je proto udržování sterility ISS či vesmírných lodí nežádoucí.

Mikroby žijící v lidském těle nejsou jen užitečné. Sídlí zde také mnoho bakterií, které mohou způsobit onemocnění. "Je důležité, že studujeme mikroby, jejich chování ve vesmíru, jejich funkci v utváření biovrstev například na povrchu kosmických plavidel a stejně tak jejich možný dopad na zdraví astronautů," dodala Collinsová.

Kvůli bakteriím korodovala stanice Mir

Experiment Micro-2 se zaměří na vliv gravitace na utváření biovrstev. Cílem výzkumu bude vyvinout nový postup, jak zabránit negativnímu vlivu mikrobů na údržbu a činnost plavidel a zdraví posádky. Kolonie bakterií byly například zodpovědné za vzrůstající korozi a poškození systému vodní čističky na někdejší ruské orbitální stanici Mir.

Vědci také chtějí zjistit, jak bakterie, a obzvláště ty, které biofilmy vytvářejí, reagují na mikrogravitaci. Imunita lidí během pobytu v kosmu klesá. Bakterie si vytvářením biovrstev zvyšují odolnost proti antibiotikům, čímž si zvyšují šanci na přežití v nehostinných podmínkách a zároveň se stávají více infekční. To znamená větší nebezpečí pro lidský organismus.

Vědci otestují i nový nanonátěr

V rámci experimentu Micro-2 vědci také otestují nový nátěr vycházející z nanotechnologie, který by mohl růst biovrstev zvrátit. Nátěr podle odborníků neuvolňuje žádné toxické látky, které by ohrozily zdraví lidí, přitom je účinný v ničení choroboplodných bakterií.

Během dvanáctidenní mise čeká šestičlennou posádku Atlantisu připojení ruského výzkumného modulu Rassvet (Úsvit). Ten bude připojen k segmentu Zarja. Volný spojovací uzel Rassvetu bude sloužit jako přistávací dok pro ruská plavidla Sojuz a Progress, zbytek modulu rozšíří skladovací prostory orbitálního komplexu. Rassvet je vybaven evropským mechanickým ramenem, vzduchovým uzávěrem a tepelným výměníkem.

Tři výstupy do volného kosmu

Během letu Altantisu NASA naplánovala tři výstupy do volného kosmu. Astronauti během nich umístí na vnějšku stanice náhradní talířovou baterii a šest baterií a náhradní díly pro kanadské robotické rameno.

Atlantis má odstartovat z floridského Mysu Canaveral dnes ve 20:20 SELČ. Přistání na Zemi se očekává ve středu 26. května.

Atlantis nepůjde do muzea, NASA  jej připraví pro záchranné akce

Raketoplán nebude po své poslední vesmírné misi demontován, ani neskončí ve sbírce nějakého muzea. Místo toho bude připraven pro případné záchranné akce. Po startu Atlantisu má NASA naplánovány ještě dva lety raketoplánů, v září Discovery a v listopadu Endeavouru. Poté NASA provoz raketoplánů po více než 30 letech a 134 misích zastaví.