Hlavní obsah
Zora Jandová v divadelním představení Z deníku hraběnky M Foto: Blanka Vogelová

Z deníku hraběnky M

Příběh japonské dívky Micuko Aojamy (1874-1941), která se po sňatku s rakouským diplomatem Heinrichem Coudenhove-Kalergim stala hraběnkou na českém panství, ožije při představení v pražském divadle Mana.

Zora Jandová v divadelním představení Z deníku hraběnky M Foto: Blanka Vogelová
Z deníku hraběnky M

V úterý 12. května od 19.30 hodin v divadle MANA v Praze-Vršovicích (Moskevská 34) üvede MUZIKA JUDAIKA z. s. divadelní představení Z deníku hraběnky M od japonské autorky autorky Jasuko Omači. V hlavní roli Zora Jandová, česká úprava a režie Olga Strusková, hudba Jaromír Vogel, produkce Blanka Vogelová.

Setkání mladé Micuko s hrabětem Heinrichem, jejich vzájemný vztah a následný sňatek byl jen předehrou k její další životní etapě, kterou na konci 19. a počátkem 20.století prožívala na poběžovickém panství rodiny Coudenhove-Kalergi v jihozápadním koutě Čech, kde také vychovávala svých sedm dětí.

Po Heinrichově předčasném úmrtí přesídlila do Rakouska a v Mödlingu u Vídně prožila téměř osamocena poslední léta svého života. Její druhorozený syn Richard Coudenhove-Kalergi dosáhl se svou myšlenkou o evropské integraci mezinárodního věhlasu již ve dvacátých letech minulého století. Díky němu byla Japonka Micuko často zvána „matkou zakladatele sjednocené Evropy.“

Na základě osobních vzpomínek, které Micuko diktovala své dceři Olze, zpracovala japonská autorka Jasuko Omači životní osudy této pozoruhodné ženy do divadelní podoby.

V příběhu plném životních zvratů líčí lásku Micuko k milovanému manželovi, žal z jeho předčasné ztráty, komplikovaný vztah k dětem, rozporuplný vztah k evropské společnosti po 1. světové válce a věčnou touhu po rodné zemi, do níž se Micuko, na rozdíl od řady svých krajanek, již nikdy nevrátila.

V roli Micuko se českým divákům představuje Zora Jandová, pro niž se po postavě Fridy Khalo a Edith Piaf stala Micuko Aojama téměř životní rolí. V jejím příběhu uplatňuje svůj vztah k asijské kultuře a také pochopení pro osud ženy, která se vypracovala z „exotické loutky“ v naprosto samostatnou a emancipovanou bytost. S hereckou bravurností se Zora Jandová dokáže měnit z naivní sedmnáctileté dívky ve zralou, částečně ochrnutou ženu na prahu šedesátky, a navíc v obou polohách střídá s naprostou přirozeností dva tak vzájemně odlišné světy.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků