Hlavní obsah
Versailles Foto: Vratislav Konečný

V zámku ve Versailles Vilém I. vyhlásil Německé císařství a Němci uznali Československo

Nejdvorovatější ze všech evropských dvorů byl vždy francouzský. Panovníci dávali okázale bohatství najevo, aniž se starali o to, že zbytek Francie nemá co jíst. Revoluce smetla Ludvíka XVI. i jeho manželku, naivní a rozmařilou rakouskou princeznu Marii Antoinetu. Popravili je v roce 1793.

Versailles Foto: Vratislav Konečný
V zámku ve Versailles Vilém I. vyhlásil Německé císařství a Němci uznali Československo

Zanechali po sobě prázdnou státní kasu a obrovský zámek s dalšími stavbami ve Versailles u Paříže. Po vítězství revolucionářů byl zámek rozkraden, obrazy skončily v Louvre. Uvažovalo se o jeho zbourání.

Záchrana přichází v roce 1833 z iniciativy krále Ludvíka-Filipa Orleánského, který v zámku z vlastních prostředků buduje muzeum věnované „všem vítězstvím Francie“.

Odraz dějin v Zrcadlovém sále

V jeho Zrcadlovém sále se psaly moderní evropské dějiny, které se týkaly i naší existence. Poprvé, když po francouzsko-pruské válce vyhlásil císař Vilém I. Německé císařství. Válku mu vyhrál kancléř Oto Bismarck, který se rozhodl sjednotit rozdrobené německé státy „železem a krví“. To se mu povedlo, a tím i odstrčil mimo hru rakousko-uherskou monarchii. Vítězní Prušáci měli hlavní štáb ve Versailles.

Pro Československo jako nový stát tu byl učiněn významný krok v roce 1919. Československý stát byl sice vyhlášen v říjnu 1918, ale neměl ještě pevně určené hranice, byl to jen rychlý pád habsburské monarchie, bez dalších nutných politických kroků.

Vítězné mocnosti Francie, Anglie a USA nejprve určovaly poválečný vývoj s tím, že Británie i Francie si chtěly ponechat kolonie, Francie požadovala totální likvidaci Německa. Uspokojení dalších národů na sebeurčení přišlo až v roce 1919, tehdy Němci podepsali v Zrcadlovém sále uznání Československa i s menšinami, které se později ukázaly problematickými. Další dohodu, o hranicích mezi Slovenskem a Maďarskem, podepsali v roce 1920 v dalším zámečku ve městě Versailles, v Trianonu.

Stát jsem já!

Areál nechal zbudovat Ludvík XIV., který si nechával říkat král Slunce a do dějin vstoupil výrokem „Stát jsem já!“. Z loveckého zámečku po svém otci Ludvíku XIII. nechal zbudovat královskou rezidenci, kam se 5. května 1682 nastěhoval z pařížského Louvru s celým dvorem. Čítalo to asi 5000 šlechticů s rodinami. Na dvoře zavedl přísnou etiketu, král velmi holdoval zelenině, kteráž ostatním zrovna nebylo moc po chuti. Zelinářská zahrada byla jedním z divů tehdejšího světa.

Velmi se dbalo o zahradní architekturu, v tom pokračovali i ostatní panovníci. Versailles byly vzorem pro ostatní dvory, Petrodvorec nebo Schönbrunn se snažily nebýt moc v jejich stínu, ale na Francouze neměli. Zámek byl sídlem francouzské vlády v letech 1682 až 1789. I v současnosti se zde podepisují významné dokumenty, smlouvy nebo změny v ústavě.

Proslulý zámecký park

Zrcadlový sál vznikl roku 1678. Spojoval královské ložnice, je 79 metrů dlouhý, překlenutý klenbou s bohatou malířskou výzdobou. Okna na jedné straně odpovídají zrcadlům na stěně protější. Známým je prohlášení: „Zažehli tisíce světel, která se odrážela v zrcadlech a na briliantech kavalírů a dam“.

Kromě zámku jsou Versailles proslulé svými nádhernými zahradami, s množstvím staveb, soch, fontán a vodních nádrží.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků