Hlavní obsah
Foto: NPÚ

Třeboňský zámek ožívá i v zimních měsících

Třeboňský zámek v zimních prohlídkách představuje nejvýznamnější majitele - posledního Rožmberka, Petra Voka a šlechtický rod Schwarzenbergů. Vánoce u Schwarzenbergů připomínají oslavy v letech 1895-1922, zpřistupněna bude i hrobka.

Foto: NPÚ
Třeboňský zámek ožívá i v zimních měsících

Město Třeboň je známým lázeňským městem s celoročním cestovním ruchem, na což reaguje i správa zámku, která se snaží nejen lázeňským hostům nabídnout kulturní vyžití. Třeboňský zámek na přelomu 19. a 20. století sloužil Schwarzenbergům pro trávení rodinných chvil v čase vánočním, přičemž po Vánocích odjížděla rodina do Vídně, aby stihla ty nejvýznamnější plesy.

K Třeboni chovali Schwarzenbergové velmi srdeční vztah, neboť byla jejich prvním trvale drženým panstvím v Čechách už od roku 1660.

„Schwarzenberské Vánoce si proto na třeboňském zámku připomínáme každoročně a až do Hromnic je staročeská vánoční výzdoba v knížecích soukromým apartmánech ke spatření. Zámek je v lednu a únoru pro veřejnost otevřený vždy ve čtvrtek a v pátek od 10 do 15 hodin.

Navštívit ale nemusíte jen pokoje Schwarzenbergů, otevřena je i rožmberská expozice zaměřená na poslední léta života Petra Voka z Rožmberka. V úterý a ve středu je otevřená i hrobka Schwarzenbergů za rybníkem Svět. Ve středu a v sobotu je možné v zámku navštívit i interaktivní expozici Domu přírody Třeboňska.

Město však nabízí i další atraktivity - kromě zámku a hrobky je otevřena také Radniční věž (od pondělí do pátku) a Dům Štěpánka Netolického na náměstí (od středy do neděle), kostel sv. Jiljí s komentovanou prohlídkou v 15 hodin od pondělí do soboty, ve stejném čase je každý den prohlídka pivovaru, který v pátek a v sobotu nabízí i noční prohlídky, denně můžete zavítat i do expozice Třeboň v marcipánu,” láká na prohlídky Bc. Vít Pávek, kastelán zámku Třeboň.

Renesanční zámek Třeboň stojí na jihozápadní straně historického centra města na místě panského dvorce později přestavěného na kamenný hrádek, poprvé zmiňovaného roku 1374. Když roku 1366 město odkoupili od pánů z Landštejna Rožmberkové, založili zde augustiniánský klášter a dvorec přestavěli na hrad.

S Rožmberky, kteří vlastnili Třeboň až do roku 1611, je spojen největší rozkvět města i zámku. Po požáru v roce 1562 byl hrad na příkaz Viléma z Rožmberka přestavován na renesanční zámek ve stylu italské módy. Přímo pod hradbami vyměřil Jakub Krčín nový rybník později nazvaný Svět, dávající lidem obživu a místu nový půvab.

Po smrti Viléma roku 1592 přešlo dědictví na jeho mladšího bratra Petra Voka, dosud sídlícího v Bechyni. Ač byl Vok znám spíše jako milovník zábavy a žen, po převzetí majetku se projevil jako zdatný hospodář. Za jeho vlády byla přestavba zámku dokončena, který se rozšířil o vnější nádvoří s hospodářskými budovami.

Když Petr Vok zemřel v listopadu 1611 na třeboňském zámku, majetek připadl dědicům, evangelickým Švamberkům. Již roku 1621 bylo panství za spoluúčast na stavovském povstání zkonfiskováno císařem Ferdinandem II.

Ve správě císařské komory zůstala Třeboň až do roku 1660, kdy panství koupil Jan Adolf I. Schwarzenberg. Noví majitelé kromě dílčích vnitřních úprav postavili na vnějším nádvoří barokní dům pro panské úředníky a nádvoří vyzdobila kašna s motivem znaku Schwarzenbergů – havranem klovajícím hlavy Turků.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků