Hlavní obsah
Vzácné mapy z rozsáhlé kartografické sbírky šumperského muzea budou v Hollarově galerii vystaveny až do 19. října. Foto: Vlastivědné muzeum Šumperk

Šumperské muzeum představuje unikátní kartografickou sbírku

Z města do lesů a polí láká třetí a poslední výstava z cyklu Paměť map Vlastivědného muzea v Šumperku.

Vzácné mapy z rozsáhlé kartografické sbírky šumperského muzea budou v Hollarově galerii vystaveny až do 19. října. Foto: Vlastivědné muzeum Šumperk
Šumperské muzeum představuje unikátní kartografickou sbírku

„Všechny mapy až na jednu pocházejí z rozsáhlé sbírky, o jejíž vytvoření se nejvíc zasloužili Franz Harrer a Zdeněk Gába,“ uvedl autor výstavy Zdeněk Doubravský.

K vidění jsou vzácné historické mapy Brna a Olomouce. Ke zvláštnostem patří mapy s vyznačením míst konání dobytčích trhů i vyobrazení sídel hospodářských spolků.

„Urbanistický rozvoj Šumperka přibližují dochované plány města, jehož umístění v národnostně smíšeném pohraničí připomínají mapy z počátku 20. století a z roku 1935. S hospodářskými mapami míříme za hornickými díly v okolí Zlatých Hor a do lesů Hrubého Jeseníku, navštívíme polesí a revíry vratislavského arcibiskupství. Řada map seznamuje se zemědělskou produkcí v meziválečném Československu,“ upřesnil Doubravský. 

Počátky kartografie souvisejí s hospodářským rozvojem v období novověku. Už v 16. až 18. století byly mapy potřebné v hornictví, lesnictví a zemědělství.

„Vznikaly rukopisné mapy velkostatků, lesních revírů a důlních děl. Mapy zemí obsahovaly značky lokalizující hutě, sklárny, doly, lázně a další údaje hospodářského charakteru,“ objasnil historik. 

Potřeba nejrůznějších druhů map vzrostla s nástupem průmyslové revoluce v první polovině 19. století. V prosinci 1817 vydal císař František I. patent o pozemkové dani a vyměření půdy. Přesné zaměření pozemků bylo důležité pro stanovení daní. Pořizovaly se polní náčrty, potom vznikaly rukopisné kolorované mapy stabilního katastru a jejich kopie, tzv. císařské povinné otisky.

„Zhotovením map stabilního katastru naši předkové přeběhli svou dobu,“ soudí Doubravský.

Pro ocenění pozemků sloužily tzv. indikační skici. Na Šumpersku mapování proběhlo v letech 1834 až 1835. 

Tisky map stabilního katastru sloužily pro potřebu správní, administrativní, používaly se v zemědělství, průmyslu, při stavbě cest a železnic. Byly do nich zakreslovány změny, které přinášel průmyslový a urbanistický rozvoj země. Položily základ moderním katastrálním mapám, plánům cest a obcí a z nich odvozených speciálních map a plánů. V letech 1869 až 1880 stát organizoval aktualizování map. Zákony z roku 1883 a 1896 nařídily nepřetržitou aktualizaci. 

S rozvojem průmyslu a dopravy přibyly poštovní, silniční a železniční mapy.

„Od 40. let 19. století se počaly uplatňovat tematické mapy v hospodářské statistice. Také sociální, politická a kulturní sféra života vyžadovala speciální kartografická díla,“ upřesnil historik.

Ve 20. století vznikla řada map průmyslových, trhů, zemědělských oblastí, cukrovarů, žňových výnosů, stavů hospodářského zvířectva a dalších. 

Vzácné mapy z rozsáhlé kartografické sbírky šumperského muzea budou v Hollarově galerii vystaveny až do 19. října.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků