Hlavní obsah
Postní doba zná celkem šest postních nedělí. Dnes si připomínáme třetí z nich - Kýchavnou. Na snímku Arciděkanský kostel v Klatovech. Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Postní doba zná celkem šest postních nedělí. Dnes si připomínáme třetí z nich – Kýchavnou

Církví předepsaná doba půstu, která měla širokým lidovým vrstvám každoročně připomínat Kristovo utrpení, se počítala od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního. Pojďme si připomenout staré české zvyky a tradice našich předků.

Postní doba zná celkem šest postních nedělí. Dnes si připomínáme třetí z nich - Kýchavnou. Na snímku Arciděkanský kostel v Klatovech. Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Postní doba zná celkem šest postních nedělí. Dnes si připomínáme třetí z nich – Kýchavnou

Každá neděle tohoto víceméně pochmurného období, uměle podvázaného řadou náboženských omezení a poznamenaného navíc přirozenými důsledky nouze a strádání konce zimy a počátku jara, byla v podání našich předků ozdobena poetickými osobitými názvy. Jejich jména byla odvozena buď od prováděných křesťanských církevních obřadů, nebo byl jejich původ odvozován ještě z obyčejů předkřesťanského období.

Z hlediska lidové víry měly význam především obyčeje konané o postních nedělích.

První postní neděle – Černá nebo Liščí

Prvá postní neděle se nazývá Černá (to proto, že během postu odkládaly ženy pestré oděvní svršky a halily se do černých šatů a šátků). Jiné označení je neděle Pučálka podle tradičího lidového pokrmu z namočeného a usmaženého hrachu.

Na některých místech se této první postní neděli říkalo neděle Liščí. Nejčastěji tomu tak bylo na Hořovicku, Berounsku, Křivoklátsku a příčinou byly postní preclíky, pečené z pšeničné mouky a sypané mákem a solí. To vše matky dělaly v noci tak, aby o tom jejich děti nevěděly. Podle toho, kolik měla matka dětí, tolik vrbových proutků si opatřila a na každý z nich navlékla několik preclíků a zavěsila na stromy do zahrady.

Ráno, ještě před východem slunce, vzbudila své děti a řekla jim: „Milé děti, běžela tudy liška a nechala vám na zahradě preclíky na stromě. Vstaňte, umyjte se a jděte do zahrady, tam se pomodlete a poté je můžete najít a sníst.”

Druhá neděle postní – Pražná

Druhá postní neděle má své poetické jméno podle jednoho z postních jídel, nazývaného "pražmo", což jsou vlastně upražená obilná zrna.

Třetí neděle postní – Kýchavná

Třetí neděle postní, kterou si připomínáme právě dnes, je nazývána po kýchání. Rozšířenou pověstí bylo, že kolikrát kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ! Na Bydžovku se věřilo, že kdo v tuto neděli třikrát kýchnul, byl po celý rok zdráv.

Čtvrtá neděle postní – Družebná 

Staří Čechové ji také nazývali Družebkyně či Družbadlná (podle přidružování nových členů ke spolku Kristovu v prvotní křesťanské době), či Růžová a Růžebná (podle barvy rouch používaných na tento den v kostele), nebo neděle Středopostní (prostřední neděle v postě).

Pátá neděle postní – Smrtná

Pátou postní neděli naši předkové označovali jako Smrtnou či Smrtelnou. V ten den vynášeli lidé ze vsi slaměnou „smrt, Mařenu, Mořenu, smrtholku" - loutku oděnou do ženských šatů. Za vsí ji vhodili do vody, do vsi se vraceli se zeleným stromkem a chodili od domu k domu, a přitom si hlasitě prozpěvovali.

Šestá neděle postní – Květná

Poslední postní nedělí je Květná (též Květnice, Beránková, Palmová neděle či Kočičková neděle). V tento den si celý církevní svět připomíná památku slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu. Celý tento den byl ve znamení obřadu svěcení kočiček, a i dnes je pro mnohé rodiny svátečním otevřením Velikonoc.

(Zdroj: Velký pranostikon - Zdeněk Vašků)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků