Hlavní obsah
Premonstrátský klášter v Teplé Foto: Vratislav Konečný

Ostatky blahoslaveného Hroznaty z Teplé vyměnil důstojník s mnichem za slivovici

Klášter v Teplé vznikl ze strachu z moře. Zřejmě je to pouze pověst. Každopádně český šlechtic Hroznata, který se měl zúčastnit třetí křížové výpravy, z ní vycouval. Došlo mu, že se ze Svaté země nemusí vrátit, a zkrátka doma je doma. Trochu tím namíchl papeže, takže se vykoupil založením kláštera.

Premonstrátský klášter v Teplé Foto: Vratislav Konečný
Ostatky blahoslaveného Hroznaty z Teplé vyměnil důstojník s mnichem za slivovici

Na to Svatý otec slyšel, lepší než mrtvý křižák s boží slávou jsou prebendy z majetku. 

Tepelsko je nádherný vlasti kout, je to krajina „provoněná“ kysličníkem ze vřídel, hlubokých lesů, luk a strání, pohodově vypadající. Ale jeho osudy, zvláště v poválečných letech, nebyly nic potěšujícího. Zmizela řada vsí, vystěhované obce padly za oběť vojenskému prostoru, těžba rudy tu také přírodě nepřidala. Na mále měl i tepelský klášter.

Opat ho z vězení nevykoupil

Hroznata nechal založit klášter u osady Teplá, měl tam nějaké pozemky od panovníka za to, že dobře hlídal pohraničí. Klášter osadil premonstráty ze Strahova, a protože byl sám, zemřela mu žena i syn, nakonec vstoupil do řádu. Založil i klášter premonstrátek v Chotěšově. Smrt mu byla v patách i na domácí půdě, po zajetí loupeživými rytíři zemřel ve vězení, chotěšovský opat, s nímž byl rozhádán, ho nechtěl vykoupit. Zemřel 14. července 1217.

Jeho tělo řeholníci vykoupili a pohřbili, v roce 1897 byl blahořečen, o sto let později prohlášen patronem plzeňské diecéze.

Od požárů po lidovou armádu

Klášter měl pohnutou historii, za husitských válek ale zůstal ušetřen.  Vypleněn byl mnohokrát, po morové epidemii ve 14. století museli k jeho obsazení povolat německé mnichy. Utrpěl v třicetileté válce, oddíly Friedricha Falckého zde řádily téměř 3 týdny. Poté zde rabovali Švédové, je neuvěřitelné, co dokázali Seveřani v Evropě vše ukrást a zničit. Další újmu způsobily prusko-rakouské výboje.

Rozvoj zaznamenala Teplá, nazvaná podle pramenů, zrovna jako Karlovy Vary, v 19. století, za opatů Kryštofa Pfrognera, a hlavně Karla Reitenbergera, zakladatele Mariánských Lázní. Teplá byla vždy centrem vzdělání, další opati zavedli telegraf, poštu, byla postavena lékárna, pivovar, železnice mezi Mariánkami a Karlovými Vary přinesla prosperitu. Klášterní areál je rozlehlý, po desetiletí ničení se zvolna vzpamatovává. 

Za druhé světové války zde byl ženský pracovní tábor, ale také porodnice pro svobodné matky, Říše potřebovala árijskou rasu množit. Po válce v rámci akce K klášter zlikvidovala StB, od roku 1950 do 1978 sloužil československé armádě.

Nádherný empírový sál sloužil jako tělocvična, co se dalo zamatlat barvou, to v rámci „lidodemo zřízení” zazelenili.

Hroznatovy ostatky získal jeden z premonstrátů za dvě lahve kořalky od důstojníka ČSLA. Jako vystřiženo z Černých baronů.

V roce 1958 byla část Teplé zpřístupněna, v roce 1990 dostali premonstráti klášter zpět. Část kláštera můžete navštívit v doprovodu průvodce.

Knihovna je druhou největší klášterní v republice, obsahuje na 100 tisíc svazků, najdete tu i sbírku nerostů, které se vyskytují v okolí. U kláštera je prodejna s apatykou, restaurace a hotel.

Pořádají se tu koncerty, výstavy, divadelní představení...

Kousek je to do Bečova nad Teplou, na krásenskou rozhlednu, do Mariánek, na Kladskou, Kynžvart.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků