Hlavní obsah

Nejkrásnější pohled na rakouskou Weitru je ze zámecké věže

Novinky, Petr Hejna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Centrum Vitorazska Weitra bývalo za Přemyslovců významné české město, je známé i jako město piva díky letité tradici výroby tohoto oblíbeného nápoje. Malé městečko je typické svým středověkým rázem, dominantou je barokní zámek s čtveřicí barokních štítů.

Foto: Petr Hejna

Weitra z věže zámku

Článek

Hrad Weitra (za slovanských časů Vitoraz), byl vybudován nad slovanským hradištěm v letech 1201 - 1208 Hadmarem II. z rodu Kuenringů, spjatých s Přemyslem Otakarem II., po Otakarově smrti přechází do majetku Habsburků.

Vitorazská stezka spojovala tyto končiny již v 10. století s hradišti na Malši, jako byly Branišovice nebo Doudleby. Za doby Rudolfa II. dochází k renesanční přestavbě - císař daroval Weitru svému komořímu Wolfu Rumpfovi, který pověřil italského stavitele a architekta Pietra Ferrabosca úpravou hradu, která trvala celých šestnáct let. Město i zámek zachvátily dva mohutné požáry v letech 1651 a 1672, i kvůli tím vzniklým škodám došlo v 18. století k dotvoření současných barokních štítů. 

Tuto dobu reprezentuje svým vznikem i dodnes funkční zámecké divadlo, rokokový ráz mu dala úprava z roku 1885. Na tomto zvelebení se podílel ateliér Helmer & Fellner, namátkou architekti například karlovarského Grandhotelu Pupp a Císařských lázní, pražské Státní opery nebo brněnského Mahenovo divadla. 

Město na první pohled zaujme kromě zámku s třípatrovými arkádami i náměstím, kde jsou k vidění domy se sgrafitovou výzdobou, budova radnice nebo morový sloup svaté Trojice z roku 1748. Dochovala se část kamenných hradeb a jedna z městských bran, zvaná Zwettlerská.

Farní kostel nese jména sv. Petra a Pavla, špitál a špitální kostel je soukromým majetkem a tudíž nepřístupný. Pokud však projdeme uličkou kolem něj, můžeme vyrazit podle Lužnice, a to přes můstky po obou jejích březích, na pravém stojí budova bývalého mlýna a je zde i dvojice pomníků a ve stráni pramen, momentálně bez vody. Celá oblast se nazývá Gabrielino údolí po Gabriele Landgräfin zu Fürstenberg (1821-1895) a slouží jako přírodní promenáda od roku 1843. 

Prohlídka zámku je bez průvodce, k dispozici jsou však audio informace, ve věžních prostorách se nachází muzeum, letošní sezónní expozice je věnována parní a dieselové železnici, následují sbírky rodu Fürstenberků, kteří vlastní zámek již od roku 1607 do dnešních dnů. Po válce byl objekt zabrán Rudou armádou, jako obvykle drancující a devastující kulturní památky.

Výstup na věž nabídne panoramatický výhled na město a krajinu, sestup do sklepení pak expozici věnovanou železné oponě a pivovarnictví.

Právě nedávná historie, kdy sousední země oddělovaly ostnaté dráty, je mnoha pamětníkům velmi blízká, doba, kdy umírali lidé na hranicích při cestě za svobodou, se dá těžko zapomenout a omluvit. Smutné dokumenty oněch časů vyvažují ukázky směšné propagandy, nebo vzorové pokojíky dospívajících ve východním Berlíně před pádem zdi.

Co se piva týče - Weitra je údajně nejstarším pivovarnickým městem Rakouska, pivo se tu vaří od roku 1321. V době největšího rozkvětu pivovarnictví v polovině 17. století bylo ve Weitře v domácnostech a hostincích přes třicet pivovarů.

I proto jakou jednou z atrakcí je pivní stezka ve Weitře, seznamující s historií pivovarnictví, ochutnávky pochopitelně nejsou zdarma. Každoroční pivní posvícení v polovině července nabízí speciální posvícenské pivo, živou hudbu a spousty pamlsků. Probíhá i volba chmelové princezny nebo turnaj chmelových (nachmelených?) rytířů. 

Při návštěvě města vám ochotně pomohou v místním informačním centru v přízemí radnice.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám