Hlavní obsah
Ulička v bývalém kolínském ghetu. Foto: Jan Řehounek

Kolínská židovská obec bývala po Praze druhou nejvýznamnější, dokládají to četné památky

Silné židovské osídlení patří mezi významné skutečnosti v historii Kolína, a to již v první polovině 14. století. Toto původně asi neveliké osídlení časem nabývalo rychle na významu. Po vyhnání Židů z Plzně (1504) se kolínská židovská obec stala po Praze druhou nejvýznamnější.

Ulička v bývalém kolínském ghetu. Foto: Jan Řehounek
Kolínská židovská obec bývala po Praze druhou nejvýznamnější, dokládají to četné památky

Podle přibližných odhadů tvořili Židé v druhé polovině 16. století víc než desetinu z celkového počtu tří a půl tisíce obyvatel.

V Kolíně existovala významná ješiva (škola vyššího židovského vzdělání, určená ke studiu Talmudu), vznikla zde po Praze druhá nejstarší chevra kadiša (pohřební bratrstvo). Místní židovské ghetto připomínají dosud ulice Na Hradbách a Karolíny Světlé (původně pod společným názvem Židovská ulice).

Již na přelomu 14. a 15. století tu stála synagoga, v roce 1422 byla na jejím místě postavena synagoga současná, mimo Prahu nejstarší a nejcennější památka svého druhu v Čechách, která byla v letech 1693-1696 barokně přestavěna. Před rokem 1721 dostala přístavbu na jižní straně a boční prostory, v roce 1815 byla prodloužena. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec fakticky zanikla.

Hlavní prostora synagogy je sklenuta raně barokní lunetovou klenbou s bohatou štukovou výzdobou z doby kolem roku 1700. Do centrální síně se půlkruhovými arkádami otevírají boční prostory, nad kterými jsou oddělené ochozy pro ženy. Z vybavení se na původním místě dochoval pouze svatostánek (arón ha kódeš = svatá skříň) na umístění svitku Tóry s hebrejským dedikačním nápisem ve vlysu, který obsahuje datování 1696 a řada synagogálních lavic u zadní stěny.

Dne 25. dubna 2010 byla na jižní galerii otevřena stálá výstava Žili tu s námi o historii židovského obyvatelstva v Kolíně.

Počátky starého židovského hřbitova, jenž je po starém židovském hřbitově v Praze druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách, spadají do poloviny 15. století a pohřbívalo se zde až do roku 1887, kdy byl otevřen nový hřbitov na Zálabí. Na jeho ploše je rozmístěno více než 2600 náhrobků z 15. až 19. století.

Nejstarší zachované náhrobky pocházejí zřejmě z roku 1492. Nejnavštěvovanější je renesanční náhrobní kámen rabína Jehudy ben Becalela Livy-Löwa (zemřel 1599), syna pražského vrchního rabína Jehudy ben Becalela (neboli rabiho Löwa).

Nový židovský hřbitov na Zálabí ve Veltrubské ulici vznikl v letech 1886-1887. Většina z jeho tisícovky náhrobků je ovlivněna nežidovskou hřbitovní tvorbou a to jak ve formách, materiálu, výzdobě i nápisech ve kterých převažuje latinka (čeština a němčina) nad hebrejštinou.

Uprostřed hřbitova se tyčí pomník židovským obětem nacismu odhalený 23. dubna 1950, postavený podle návrhu akademické sochařky Věry Bejrové a architekta ing. Jaroslava Křeliny z roku 1948. Tvoří ho střední obelisk a osm nápisových desek se jmény 487 obyvatel Kolína, kteří zahynuli za holocaustu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků