Hlavní obsah
Bakterie se do rybníka aplikují pomocí rybářské udice a dávkovací rakety. Foto: Jana Končítková

Gliňočský rybník v Bohumíně čistí speciální bakterie, na hladině přistávají v dávkovací raketě

Nánosy bahna, přemnožené sinice a málo kyslíku pro ryby a další živočichy. Bohumín se aktuálně snaží pomoci rybníku v přírodním areálu Gliňoč od potíží, které mu způsobuje jeho charakter a umístění. Využívá k tomu speciální bakterie, které pracovníci radnice aplikují pomocí udice a dávkovací rakety.

Bakterie se do rybníka aplikují pomocí rybářské udice a dávkovací rakety. Foto: Jana Končítková
Gliňočský rybník v Bohumíně čistí speciální bakterie, na hladině přistávají v dávkovací raketě

Město si od neobvyklého postupu slibuje čistější a kvalitnější vodu pro místní faunu. „Před časem jsme v rybníce zaznamenali částečný úhyn ryb. Nechali jsme si proto udělat u Povodí Odry v laboratoři rozbor vody a ten potvrdil nedostatek aktivního kyslíku. Začali jsme hledat cesty, jak svízelnou situaci místních živočichů vyřešit,“ uvedl Rostislav Palán z odboru životního prostředí a služeb bohumínské radnice.

Rybník se nachází v městské části Skřečoň a nemá žádný regulovaný přítok ani odtok a je situován přímo uprostřed lesa v přírodním areálu Gliňoč. Hromady spadaného listí se každoročně na jeho dně mění v tlející bahno. „Rybník nelze vypustit, navíc případné bagrování by bylo pro vodní živočichy devastující,“ vysvětluje Palán.

Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín doporučila městu využít speciální bakterie, které rozkládají mrtvou organickou hmotu na dně rybníka, čímž jej biologicky odbahňují. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. „Firma, která nám bakterie dodala, má výborné zkušenosti s jejich použitím například při ošetřování Štrbského plesa ve Vysokých Tatrách na Slovensku,“ podotýká Palán.

S aplikací sypkého materiálu do rybníka začali pracovníci radnice na začátku května. Obcházení rybníka a ruční vhazování jednotlivých dávek se ale neukázalo jako příliš efektivní. Rostislav Palán, jehož životní vášní je rybaření, proto přišel s vlastním know-how.

„Při aplikaci používám soukromé rybářské vybavení. Bakteriální prášek nasypu do dávkovací rakety, která se používá na přikrmování ryb. Tu pak nahodím na vytipovaná místa. Nádobka se při nárazu na vodní hladinu otevře, a materiál se tak dostane do vody i na nepřístupná místa,“ popisuje technologický postup.

Jak zdůrazňuje, bakterie jsou pro vodní ekosystém prospěšné, v žádném případě nemohou ohrozit místní faunu ani flóru. „Zpočátku se na dopadové místo slétaly kachny, myslely si, že jde o krmivo, ale už si na nás za ty týdny zvykly,“ vypráví Palán.

Množství bakterií dodávaných do rybníka se postupně snižuje. Zpočátku šlo jednorázově až o osm kilogramů, postupně se dávka snížila na dva kilogramy týdně. Za celou sezónu rybník pojme téměř 30 kilogramů přípravku, za nějž město zaplatí necelých 40 tisíc korun.

Do konce září by měly být výsledky na první pohled patrné. Přidaným efektem je totiž optické zprůzračnění hladiny. „Bakterie by však měly především ubrat až dvacet centimetrů bahna ze dna, což už je na půl hektaru vodní plochy slušná kubatura,“ pochvaluje si Palán.

Na ověření efektivnosti se používá rybářský sonar, který prostřednictvím mobilní aplikace zaznamenává stav rybníka pod hladinou včetně toho, kolik centimetrů bahna přeměnily bakterie na prospěšné plyny. Město doufá, že několikaměsíční úsilí vedoucí k okysličení rybníka bude dostačující a v příštím roce už použití mikrobiologického materiálu nebude potřeba.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků