Hlavní obsah
Komentovaná prohlídka výstavy VLADIMÍR LEVORA (1920 - 1999) s kurátorem výstavy Michalem Lazorčíkem, která proběhla 20. února v klatovské galerii Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Galerie U Bílého jednorožce zve na druhou a poslední komentovanou prohlídku výstavy Vladimír Levora

Ve čtvrtek 12. března od 17 hodin bude klatovská Galerie U Bílého jednorožce hostit druhou a poslední komentovanou prohlídku výstavy Vladimír Levora (1920-1999), kterou povede kurátor Mgr. Michal Lazorčík. Výstavu připravila Galerie Klatovy / Klenová, příspěvková organizace Plzeňského kraje.

Komentovaná prohlídka výstavy VLADIMÍR LEVORA (1920 - 1999) s kurátorem výstavy Michalem Lazorčíkem, která proběhla 20. února v klatovské galerii Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Galerie U Bílého jednorožce zve na druhou a poslední komentovanou prohlídku výstavy Vladimír Levora

Vladimír Levora, rodák z Křížovic u Klatov, prožil dobrodružný život. Musel utéct z domova před nacisty, jako vězeň v gulagu na vlastní kůži pocítil represivní stalinský režim, aktivně se účastnil bojů na východní frontě. Toto období popsal v knize vzpomínek Ze stalinských gulagů do Československého vojska.

I zápisky z této knihy, kterou začal psát po válce, posloužily představitelům tehdejšího komunistického zřízení k jeho obvinění za kritiku stávajících poměrů u nás a kritiku "našeho velkého bratra" SSSR. Koncem padesátých let proto jeden rok strávil v nápravném zařízení ve Valdicích.

V roce 1964 se stal prvním ředitelem Okresní galerie výtvarného umění v Klatovech se sídlem na zámku Klenová, a je znám jako její zakladatel. Nejvíc je však znám v Plzeňském kraji jako malíř krajin a venkova z Pošumaví.

Levorova malířská tvorba zahrnuje také vzpomínky na válku, portréty, květinová zátiší, výjevy z městských zákoutí, trhu a rušných ulic.

Galerie Klatovy / Klenová ve spolupráci s rodinnými příslušníky, sběrateli a autorovými přáteli v roce 2020, sto let od malířova narození, přinesla výstavu, představující část jeho výtvarného díla jako poctu člověku, který se zasloužil o její zrod.

Výstava samotná z velké části vznikla z iniciativy Michala Polcara z Plzně, Levorova velkého obdivovatele.

Jak se proťaly životní cesty Vladimíra Levory a Michala Polcara

„Celkem jednoduše. Chodil jsem v Plzni přes náměstí na tramvaj a tam byla galerie svazu výtvarných umělců Červené srdce. Občas jsem tam za výlohou viděl Levorovy obrazy. Líbily se mi a tak jsem tam několikrát zašel a kochal se. Jednou tam byla krásná prodejní výstava akvarelů Vladimíra Levory. S manželkou jsme doma vysypali kasičky, peněženky a na rodinné radě došli k závěru, že se na výstavu tedy zajdeme podívat, a možná si obrázek koupíme. Několik obrazů už bylo zadaných, ale jeden jsme si vybrali a zakoupili. Byl to akvarel Rybníček, náš první obrázek od Vladimíra Levory. Psal se tehdy rok 1992,” popsal Michal Polcar.

A jak došlo k osobnímu setkání? „Na základě doporučení pracovnice galerie Červené srdce, která nám poradila: „Tak zajeďte za panem Levorou do Klatov, můžete se prohlédnout obrazy u něho doma a případně i od něho koupit.” Našli jsme číslo v telefonním seznamu, manželka mu zavolala a on říkal: „Přijedte.”

V bytě byla veliká místnost, kde měl ateliér. „Tak si něco vyberte,” řekl nám. Rozhlédli jsme se po atelieru a s manželkou jsme shodně vybrali jedno plátno. Byl to pohled na Klenovou, obraz, který je také na výstavě. Pan Levora dodal: „Manželka Drahuška je ministryně financí, takže peníze vyřešíte s ní. Dnes je průměrná mzda 7 tisíc Kč, takže obraz bude stát sedm tisíc!” Paní Levorová reagovala: „Ale Vláďo, vždyť si ten obraz slíbil Steinerovi do Německa.” On odvětil: „Já se na ňákýho Steinera můžu…” Tečka a bylo to. On byl svérázný člověk, ale byl to chlap; jeden z mála opravdových mužů, které jsem v životě poznal,” dodal Michal Polcar.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků