Český Brod je bohatý na středověké památky

Zajímavou kapitolou v historii Brodu je doba husitská. V květnu 1434 oblehlo město vojsko panské koalice, vedené Divišem Bořkem z Miletínka. Obránci pod velením sirotčího hejtmana Jana Čerta je však odrazili a vojsko odtáhlo k Lipanům.

Nedlouho po bitvě u Lipan uzavřeli představitelé města s panskou koalicí příměří a při vyjednávání s císařem Zikmundem Lucemburským dosáhli potvrzení revolučních svobod a posléze 4. února 1437 císař povýšil Český Brod na svobodné královské město a udělil mu městský znak.

V druhé polovině 15. století přistoupili Českobrodští, údajně na přímý pokyn zemského správce Jiřího z Poděbrad, k vybudování nového pozdně gotického opevnění.

V roce 1512 bylo město velmi poškozeno velkým požárem a v době třicetileté války (1639 a 1643) drancováním švédských vojsk.

K novodobému rozvoji města přispělo především vybudování železnice. Zatímco v roce 1843 mělo 199 domů s 1 877 obyvateli, již v roce 1857 tu byly 232 domy a 2 400 obyvatel.

Při návštěvě Českého Brodu neunikne pozornosti jeho dominanta – pozdně gotická zvonice, postavená v letech 1578–1585, a sousední kostel sv. Gotharda – bazilikální gotický trojlodní chrám s polygonálním presbytářem a dvěma věžemi v průčelí.

Z dalších historických památek lze zmínit sochu sv. Jana Nepomuckého proti kostelu, zbytky hradeb na východní straně města a renesanční Kouřimskou bránu, středověké masné krámy se znakem řeznického cechu na průčelí, radnici, z níž je vstup po podzemních chodeb, děkanství s novorenesanční fasádou, renesanční portál vchodu do domu č. p. 46, středověkou usedlost s bránou č. p. 108, Brokoffovo sousoší svaté Rodiny na náměstí, či řadu historických domů, případně secesní pomník Prokopa Velikého sochaře Karla Opatrného či pomník Mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna.

Krásnou památkou je kostel Nejsvětější Trojice ze 16. století, jenž je od roku 1969 modlitebnou Českobratrské církve evangelické, se sousední zvonicí z roku 1571. Na průčelí kostela je venkovní renesanční kamenná kazatelna s plastickou výzdobou Wolfa Schulthesse z Plavna (1585).