Hlavní obsah
Přednášku uvedla ukázka krajiny dávné doby a možné budoucnosti. Foto: Stanislava Dvořáková

Česká krajina mezi dobami ledovými: z čeho jsme vyšli a co nás čeká

Ve středu 9. března pokračoval v Městské knihovně v Ústí nad Orlicí cyklus Akademie volného času další přednáškou o české krajině, tentokrát s pohledem do minulosti se srovnáním se skutečností a možným výhledem do budoucnosti.

Přednášku uvedla ukázka krajiny dávné doby a možné budoucnosti. Foto: Stanislava Dvořáková
Česká krajina mezi dobami ledovými: z čeho jsme vyšli a co nás čeká

V Městské knihovně v Ústí nad Orlicí program Akademie volného času 2016 pokračoval další přednáškou o vývoji přírody, tentokrát zaměřenou na minulou dobu, kterou všeobecně krajina prošla, s možnými změnami a podobou let příštích.

Ve středu 9. března přednášku v prostředí sálu čítárny knihovny přednesl profesor ústeckého gymnázia Mgr. Pavel Holásek, který na škole vyučuje biologii a základy společenských věd.

Jako ve škole, i když tentokrát s dobrovolnou účastí, museli účastníci v úvodu oprášit staré školní vědomosti o době ledové, dané úseky paleolit, mezolit, encolit a paleolit. Toto téma ve školním podání bylo spíše orientační a na svého propagátora teprve čeká.

Následující přednáška byla proto zaměřena na nové poznatky období vývoje krajiny během deseti tisíc let, formované periglaciálními a glaciálními jevy. Značná část Evropy byla pokryta ledovci, území České republiky souvisle zaledněno nebylo. Nálezy dokládající tuto dobu nejsou hojné, jedině na Jesenicku, Krkonoších a Šumavě a archeologickými nálezy sošky Venuše v Dolních Věstonicích a kosterními pozůstatky mamutů. V regionu Orlickoústecka nejsou žádné.

Poté byla rozvedena témata současných děl odborné literatury. Zajímavé údaje obsahuje kniha Zrcadlo minulosti klimatologa Vojena Ložka, Neklidné časy biologa a paleonkologa Petra Pokorného, Krajina a revoluce přírodovědce a geobotanika Jiřího Sádla, který se v botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích zabývá rostlinnými společenstvy, invazemi nepůvodních druhů rostlin a historickým vývojem krajiny a vegetace.

Čtenářsky úspěšný pro odborníky i laiky je bestseler Krajiny vnitřní a vnější geologa, klimatologa a publicisty Václava Cílka. Kniha obsahuje různé literární útvary - výklad, úvahy i řadu básnických citací, kterými jsou podány kapitoly o geologických základech české krajiny, o povodních a o problémech s rekultivací velkolomů. Poetizujícím jazykem je uvedena kapitola paměť krajiny líčící vztah mezi duší člověka a krajinou.

Dále promítnutím diapozitivů byli posluchači seznámeni s botanickou mapou, jak by krajina vypadala bez ovlivnění člověkem (padesát tisíc let zpět prales) a důsledky dnešní ochrany přírody.

Byla představena místa, kde step přechází do oblasti afrických luk, úvahy co si pamatuje řeka, jak vypadala historická povodeň (1890), blesková povodeň a kdy přijde další. Jaké jsou dopady krátkodobých změn a klimatických extrémů a krajina jako obraz lidí, kteří ji dobývají.

Národní park Podyjí představuje potenciální vegetaci bez člověka, víceméně zalesněnou. Ukázka vývoje od mezolitu je ukončena dnešní dobou velkoplošné zemědělské industrializace, kdy však přibývá míst, která nikomu nepatří a nikdo se o ně nestará a tak vzniká nová divočina.

Závěr přednášky patřil souhrnu vize, co je před námi. Nastanou problematické doby politické, klimatické, ekonomické, kulturních změn a povodní. Paradoxně rozkolísané klima přinese opět dobu ledovou snad v průběhu 70 let. Představa však není katastrofická, jelikož člověk se vždy dovede orientovat a přežít.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků