Článek
Od 1. února se lze ve vestibulu Městské knihovny v Ústí nad Orlicí seznámit s místy pro člověka často nedostupných oblastí, které navíc byly v minulosti považovány za magická sídla bohů. Výstava Svět hor tak umožňuje poznat tajemství, která horské krajiny odedávna obestírají. Navíc tato záhadná přírodní prostředí začala být opěvována umělci, básníky, spisovateli i malíři a k nim se připojili přírodovědci a badatelé.
Vývoj horské krajiny má své zákonitosti, které z pohledu 65 miliónů let odkrývá výstava věnovaná geografickým průzkumům. Jejich odhalování se děje prostřednictvím terénních výzkumů, instalováním těžké techniky a měřících zařízení v nejméně přístupných a rizikových oblastech.
Na této činnosti se podílí řada geografů, geologů, ekologů a botaniků, kteří pracují v týmech na mezinárodních projektech, jejichž cílem je eliminovat ztráty na lidských životech a ekonomické škody způsobené přírodními katastrofami (sesuvy půdy, bahnotoky či zemětřesení). Vzhledem k nutnosti dobré fyzické kondice jsou do výzkumu zapojeni i horolezci.
O tom všem vypráví výstava v podání pěti autorů z katedry fyzické geografie a geoekologie PřF Univerzity Karlovy v Praze s uvedením geografických výzkumů horských oblastí, vzniku a vývoje hor až k přírodním ohrožením.
Na originálních fotografiích z celého světa (Peru, Chile, Slovensko, Kyrgyzstán, Ekvádor, Indie) jsou uvedeny s komentářem mimo kouzelné krásy samotných horských velikánů i rostliny, které tam rostou a snaha lidí proniknout na jejich vrcholy.
Na horských systémech Himálaje, Alp a Karpat je podán vznik a erozivní činnost v období kenozoika (starší středohory a mladší čtvrtohory), někdy nazývaného jako "Novověk země", kdy došlo k náhlému přerušení vývoje organizmů jak v mořských, tak v kontinentálních ekosystémech.
V oddíle fytogeografie lze sledovat diverzitu rostlin v Ekvádorských Andách, kde na 18 sledovaných lokalitách bylo nalezeno 388 druhů rostlin (zejména lupinus, hořeček, kozlík, třina a chudina).
Dále je uvedeno zalednění a ledová modelace hor s fotografií největšího třiadvacetikilometrového Aletschského ledovce ve švýcarských Alpách a následného nebezpečí odtávání ledovců, potencionálních sesuvů v Peru a tvorby ledovcových jezer v Kyrgyzstánu.
Jsou představena nebezpečná jezera v Ťan-Šanu a jezero v údolí Adygine hrazené částečně morénou s velkým množstvím pohřbeného ledu, kdy jeho odtávání je hrozbou průvalu.
Nechybí ani historie horolezectví. K dobývání vrcholů opředených mystikou došlo již před naším letopočtem (např. vojenská tažení Hannibala). Kolébkou světového horolezectví jako sportu se staly v 18. století Alpy. Soutěží o výstup na Mont Blanc a jeho zdoláním 8. srpna 1786 začíná i historie alpinismu.
Stručný výpis z bohaté nabídky informací nemůže nahradit prohlídku devíti vystavených panelů.
Instalace výstavy potrvá do 31. března a lze ji navštívit v provozní době knihovny - v pondělí až pátek od 9.00 do 18.00 hodin a v sobotu od 9.00 do 11.00 hodin.
