Pouze obchody využívají křesťanského svátku pro zvýšení tržeb. Neprodávají se sice vánoční stromečky, ale můžete potkat Santu Clause a poslouchat v obchodech německé koledy. V Japonsku nenajdete na stole ani kapra. Nejí ho, protože se chová ve stojaté vodě a je cítit bahnem.

Oslavy Nového roku neoslavují půlnoc 31. prosince, ale první východ slunce. Je zvykem vstát brzo a dívat se na první východ slunce v roce, kterému se říká „goraikó“.

Výzdoba :. Výzdoba "kadomacu"foto: Novinky/Archiv

Přípravy na oslavy Nového roku zahrnují výzdobu, kdy se aranžují v předsíni květiny. Do květináče dávají Japonci bambusové kmeny a zapichují do nich borovicové větvičky. Říkají tomu „kadomacu“.

Tradiční novoroční dětské hry

Mezi tradiční zvyky patří snídat bochánky z utlučené rýže („omoči“), které se podávají v silném kuřecím vývaru nebo ve sladké polévce ze sójových bobů. Jí se dlouhé hnědé nudle z prosa („soba“). Ty symbolizují dlouhý život a jí se také ze zvyku, aby v novém roce vydržely vzájemné vztahy a předsevzetí.

Pro děti je připravené „otošidama“, obálky s tučným kapesným od rodičů i příbuzných. Obálky dostávají jen děti, které si ještě nevydělávají.

Slavnostní novoroční oběd „oserčirjóri“:. Slavnostní novoroční oběd „oserčirjóri“foto: Novinky/Archiv

Mezi další tradice patří dětské novoroční hry. „Hagoita je míčová hra, která se hraje venku. Děti mají pálky připomínající prkénko na krájení a pinkají si s dřevěným míčkem, v kterém jsou zasazená ptačí péra, aby lépe létal. Další hrou je „takeuma“, při níž děti chodí po chůdách z bambusových kmenů.

Děti na Nový rok pouští draka („takoage“) a hrají deskové hry podobné monopolům („sugoroku“). Velice oblíbená je „fukuwarai“, kdy na šablonu obličeje umisťují se zavázanýma očima papírové oči, pusu, nos a tak dále. Když rozvážou šátek z očí, smějí se tomu, co vytvořily.

Slavnostní novoroční oběd „oserčirjóri“:. „Oserčirjóri“ má být na první pohled atraktivní a hlavně barevné.foto: Novinky/Archiv

Dospělí si připravují svá přání a předsevzetí pro nový rok. Vše si napíšou obřadně kaligraficky na podlouhlý papír. Nakonec své „kakizome“ pověsí v obydlí na viditelném místě.

Slavnostní novoroční oběd „oserčirjóri“ se podává v dřevěné krabičce s mnoha přihrádkami. V každé přihrádce je něco jiného: ryby, zelenina, ovoce. Jídlo musí být barevné, na pohled atraktivní. Po obědě se Japonci modlí v budhistické svatyni („hacumóde“) bez ohledu na to jestli jsou věřící či nikoli.

Slavnostní novoroční oběd „oserčirjóri“:. V „oserčirjóri“ nechybí mořské plodyfoto: Novinky/Archiv

„V tu dobu již máme ve schránkách „nengadžó“, což je novoroční pohlednice s blahopřáním. Zajímavostí je, že všechny musí být doručené právě a jedině 1.ledna, takže mají jednotnou formu ,aby je pošta snadno identifikovala a na poště všechny příchozí „nengadžó“ skladují a pak je teprve všechny dohromady roznášejí do schránek na Nový rok,“ říká Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.

Oslavy příchodu Nového roku končí 15. ledna. V tento den Japonci rozdělávají ohníčky, na kterých pálí výzdobu „kadomacu“ a předsevzetí „kakizome“. Také si na ohníčku pečou bochánky z utlučené rýže („omoči“) nebo sladké brambory („sacumaino“).

Tradiční novoroční jídlo:. "Oserčirjón" klade důraz hlavně na barvy foto: Novinky/Archiv