Článek
Že se těžká vojenská technika přehlídky nezúčastní, ruské ministerstvo obrany oznámilo minulý týden, přičemž to bez bližší specifikace zdůvodnilo „současnou operační situací“.
Vzhledem k tomu, že během předchozích čtyř přehlídek, které se též konaly za probíhajícího konfliktu na Ukrajině, byla vojenská technika k vidění, je tento krok ruské obrany vnímán jako přiznání ztráty síly a obranyschopnosti.
Skromný byl i seznam přítomných diváků z řad zahraničních lídrů. Ti do Moskvy dorazili jen čtyři, a to z Běloruska, Malajsie, Laosu a Slovenska. Slovenského premiéra Roberta Fica by ovšem v Moskvě mělo čekat pouze jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přehlídky samotné se nezúčastnil.
Většina mezinárodních médií musela při informování o akci spoléhat na záběry ruských státních sdělovacích prostředků. „Ve znamení zvýšených bezpečnostních obav Kremlu bylo mnoha zahraničním novinářům oznámeno, že se nebudou moci přehlídky zúčastnit,“ uvedla stanice CNN.
Vojenská přehlídka v Moskvě. Na snímku ruský prezident Vladimir Putin a běloruský prezident Aleksandr Lukašenko
Rusko u příležitosti oslav výročí vyhlásilo dvoudenní příměří. Ukrajina kvitovala vyhlášením vlastního příměří, které mělo začít už ve středu. To však ruské síly ignorovaly. Vzájemné údery pokračovaly i po pátečním startu Moskvou vyhlášeného příměří.
Americký prezident Donald Trump v pátek večer oznámil třídenní příměří ve válce Ruska proti Ukrajině. Trvat má od 9. do 11. května. Součástí je výměna tisícovky zajatců na každé straně. Souhlasila ukrajinská i ruská strana.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzápětí vydal dekret, kterým Rusku oficiálně přehlídku povolil. Po dobu konání přehlídky od 10:00 hodin kyjevského času dne 9. května 2026 (od 9:00 SELČ, pozn. red.) nařídil vyjmout územní sektor Rudého náměstí z plánu použití ukrajinských zbraní.
O tom, že by ukrajinské drony mohly přiletět na přehlídku v Moskvě, promluvil sám Zelenskyj 4. května na zahájení 8. summitu Evropského politického společenství v Jerevanu. Ruští představitelé reagovali, že kdyby k něčemu takovému došlo, odpověděli by mohutným útokem na Kyjev. Evropské státy kvůli tomu vyzvaly, aby z Kyjeva stáhly své diplomatické zastoupení.
