Článek
„Naše moskevská pobočka intenzivně usiluje o propuštění všech zadržených,“ oznámila KPRF v pondělí.
Zpravodajský kanál Ostorožno, novosti na Telegramu napsal, že účastníci demonstrace skandovali hesla jako „Svobodu politickým vězňům“, „Za spravedlivé volby“ či „Pryč s carem“.
„Když účastníci začali skandovat hesla namířená proti straně Jednotné Rusko, příslušníci bezpečnostních složek vtrhli do davu a začali zatýkat,“ uvedl web. Podle svědků proběhly dvě vlny zatýkání: celkem bylo zadrženo 26 členů KPRF, zhruba 30 členů liberální strany Jabloko a několik dalších aktivistů.
„Viděli jsme člověka ležet na zemi; kolem něj stáli lidé a policisté do něj kopali. Nakonec se jim podařilo ho odtáhnout pryč. Jednu ženu chytili za vlasy a ona křičela. Bylo to strašné,“ líčili svědci.
Připomínka Černého října
KPRF uvedla, že šlo o shromáždění, které připomínalo výročí událostí z října 1993. Tehdy Kreml tvrdě potlačil demonstrace v rámci ústavní krize, které předcházely spory mezi tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem a parlamentem vedeným předsedou Nejvyššího sovětu Ruslanem Chasbulatovem o rozsah prezidentských pravomocí a budoucí podobu politického systému země.
Odpůrci prezidenta, odmítající bolestivé reformy při přechodu na tržní ekonomiku, se tehdy pokusili obklíčit moskevskou televizní věž Ostankino.
Na Jelcinovu stranu se postavila armáda. Velení nasadilo tanky, které 4. října 1993 přímo ostřelovaly budovu parlamentu. Podle oficiálních statistik tehdy zahynulo 147 lidí a 437 bylo zraněno. Neoficiální zdroje hovoří o nejméně dvou stovkách mrtvých. Tyto události vstoupily do ruských dějin jako Říjnový převrat nebo Černý říjen, případně jako „druhá říjnová revoluce“.
Nyní v Rusku roste nespokojenost v souvislosti s intenzivními útoky ukrajinských dronů do hloubi ruského území. Tyto údery ničí především ropné rafinerie a sklady, způsobují nedostatek pohonných hmot a narušují každodenní život, a to i v Moskvě.
Komunistická strana patří v Rusku k hlavním silám v parlamentu již od 90. let a více než tři desetiletí ji vede nyní dvaaosmdesátiletý Gennadij Zjuganov, bývalý sovětský funkcionář.
Během více než čtvrtstoletí trvající vlády Vladimira Putina komunisté sice kritizovali některé aspekty vládní politiky, avšak pečlivě se vyhýbali jakékoli kritice samotného prezidenta a podporovali válku na Ukrajině. V zářijových volbách do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, získali ruští komunisté 11,7 procenta hlasů.
