Hlavní obsah

Strach zvítězil. Moskva skoncovala se sovětskou praxí a zveřejnila polohu stovek krytů

Úřady v ruském hlavním městě a v Moskevské oblasti začaly zveřejňovat oficiální mapy krytů. Donutil je k tomu po ukrajinských dronových útocích tlak veřejnosti, která vedení Moskvy i zmíněné oblasti ostře kritizovala také kvůli nedostatečnému varování před leteckými údery. Přispěly k tomu rovněž ruské obavy, že Ukrajina by mohla již velmi brzy nasadit balistické rakety delšího doletu.

Hořící Moskevská rafinérie po dronovém útokuVideo: Reuters

Článek

Ruské úřady až dosud důsledně odmítaly žádosti o zveřejnění mapy umístění krytů a lidem odpovídaly, že takové informace zveřejní pouze „během mobilizace a válečného stavu“. Pod tlakem lidí souvisejícím s ukrajinskými dronovými útoky v týlu Ruska ale s tímto dlouholetým zvykem, vycházejícím z nařízení ještě sovětských úřadů, musely skoncovat, uvedl list The Moscow Times.

„Nespali jsme od 4:48 ráno. Žádná SMS, žádná siréna. Útočili zhruba do 6:20. Pak bylo 40 až 45 minut ticho a pak znovu útoky,“ popsal ukrajinský červnový útok na Moskvu jeden z obyvatel ruské metropole na telegramovém kanálu Astra. „Co byste chtěli? Hlavně zachovat dojem, to u nás frčí už hodně dlouho,“ konstatoval jeden z uživatelů telegramového vlákna Svobodnie slova.

„O hrozbě jsme se dozvěděli až tehdy, když jsme nad hlavami uviděli drony nebo slyšeli výbuchy a viděli dým z hořících závodů,“ zněla jedna z tisíců stížností, které dostal moskevský starosta Sergej Sobjanin po největším dronovém útoku na Moskvu v polovině června. „Nedostali jsme žádnou textovou zprávu, neslyšeli jsme žádné sirény kromě těch z hasičských aut,“ stěžoval si další.

Odpovědní úředníci se podle webu Kyiv Post bránili vysvětlováním, že rozesílání varování bylo až dosud „mimořádným, nikoli rutinním opatřením“ a že sirény se „vždycky aktivovaly pouze v případě přímého a potvrzeného ohrožení života“.

Volby a strach z balistických střel

A protože zářijové volby v Rusku se nezadržitelně blíží, úředníci v hlavním městě a Moskevské oblasti začali jednat. A tak například v okrese Ljubercy ve čtvrtek zveřejnili interaktivní mapu zobrazující stovky označených krytů. Seznam zahrnuje sklepy obytných budov, podzemní garáže, pošty a další zpevněná podzemní zařízení určená k ochraně civilistů v nouzových situacích.

Sousední Podolský okres zveřejnil podobnou mapu se seznamem všech aktivních „dočasných úkrytů“ včetně informací o kapacitě a rozloze každého zařízení. Obyvatelům pak úředníci obou okresů shodně doporučili, aby si do krytu brali jen nejnutnější věci: osobní doklady, léky a mobilní telefon s nabíječkou.

Aktivitu úřadů nejspíš „povzbudily“ také informace, že Ukrajina se blíží k nasazení svých prvních domácích balistických raket. Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér ukrajinské společnosti Fire Point, minulý týden uvedl, že jeho firma je v závěrečné fázi testování nového raketového systému a že první údery na Moskvu balistickými raketami FP-7 a FP-9 by mohly přijít již letos na podzim.

Ukrajinské balistické rakety FP-7 a FP-9

Balistická střela FP-7 má dosah až 200 kilometrů, maximální rychlost 1500 metrů za sekundu (5 400 kilometrů za hodinu) a střední kruhovou odchylku (CEP) v cíli 14 metrů.

Bojová hlavice váží 150 kilogramů a maximální doba letu činí 250 sekund. Střela se odpaluje z pozemní platformy a je určena k rychlému ničení cílů na střední vzdálenosti.

Balistická střela FP-9 má dosah až 855 kilometrů, rychlost 2200 metrů za sekundu (7 920 kilometrů za hodinu) a výšku letu do 70 kilometrů.

Při CEP 20 metrů je schopna pomocí 800kilogramové bojové hlavice zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele.

Foto: Oficialnyj intěrnet portal/Ljubercy

Mapa identifikující kryty a míst určených za úkryty v Ljubercích, Dzeržinském, Okťabrském a dalších okresech Moskevské oblasti

Výběr článků

Načítám