Hlavní obsah
Centrum pro týrané děti Klokánek Foto: Markéta Pudilová, Právo

Za pandemie odložili děti do klokánků, teď o ně nestojí

Po jarním uzavření škol naplnily klokánky desítky dětí, které rodiče doma nezvládali. Od března do května jich bylo 123. Už zde nejsou, nicméně jen málo se jich vrátilo domů. Většina odešla do dětských domovů, protože o ně rodiče nestáli.

Centrum pro týrané děti Klokánek Foto: Markéta Pudilová, Právo
Za pandemie odložili děti do klokánků, teď o ně nestojí

„V době pandemie jsme neměli vůbec žádná volná místa. Jezdili jsme po celé republice a hledali, kam bychom je zvládli umístit. Tyto přívaly dětí už polevily. O naše místa je v posledních týdnech zájem menší. A i když bych měla být smutná, jsem ráda. Vždy to vnímám z pohledu dětí,“ řekla redakci Hana Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí (FOD), který v Česku provozuje 15 zařízení.

Většina dětí, které byly v uplynulých měsících do klokánků umístěny, ať už na žádost rodiče, soudu, nebo sociálního odboru, se šťastného konce nedočkala.

„Pár se jich vrátilo k rodinám. Ale většina dětí, které přišly, od nás už odešla do dětských domovů. Když jsme dva tři měsíce viděli, že ze strany rodiny nepřišel žádný pokus o kontakt nebo nápravu situace, raději jsme přistoupili k tomuto kroku. Děti u nás mohou být jen rok, a tak by je stejně tato cesta čekala. Ale je lepší a méně bolestné je přesunout dříve, než si u nás úplně zvyknou. Moc dětí se do vlastních rodin nevrací,“ popsala praxi předsedkyně FOD.

Tety z klokánků se ale ne vždy s lehkým srdcem loučí s dětmi, které odcházejí zpět ke svým biologickým rodičům.

„Jsou to případy, kdy sice dítě jde zpět k rodině, ale neznamená to nutně to nejlepší pro něj. Například jedna maminka si brala zpět dítě, které k nám nechala umístit s tím, že ho doma nezvládá. Že je hyperaktivní a ona je nemocná. Spíš bych si troufl a říct, že je hypochondr, a v takovém případě si nejsem jistá, že je to dobré řešení,“ dodala Kupková.

Nejčastěji jsou zanedbané 

Veřejností na konci srpna otřásl případ dvou malých holčiček (1,5 a 2,5 roku), které našli strážníci se sociální pracovnicí, jak živoří se svými rodiči ve stanu na území Prahy 11. Zřejmě čtyři týdny přežívaly v kolonii bezdomovců s rodiči, kteří podle svědků sháněli jen alkohol a drogy. Po zásahu policie byly dívenky svěřeny do klokánku: špinavé, protože se podle svědků koupaly jen občas v hostivařské přehradě, hladové a zanedbané.

Právě zanedbané děti se dostávají do klokánku nejčastěji. Ne týrané nebo od samoživitelů, kteří to nezvládli a vzdali.

Když jsme dva tři měsíce viděli, že od rodiny nepřišel žádný pokus o kontakt, šly děti do dětských domovů.
Hana Kupková, Fond ohrožených dětí

„Dětí od samoživitelek tolik nemáme. Dostává se k nám hodně zanedbaných dětí. Ale u nich se často opakuje scénář, že rodiče jsou sami z dětského domova a nejsou schopni se sami postarat. Půl roku neplatí nájem a pak se diví, že se ocitnou z hodiny na hodinu bez bydlení. Děti často zanedbané jsou, ale přitom oni je mají rádi, nebijí je, jen se o ně neumějí postarat, protože sami nikdy v rodině nevyrůstali. To je významná část příchozích dětí,“ uvedla Kupková.

„Právě v tomto cítím hrubý nedostatek následných služeb. Děti z dětských domovů by měly mít možnost například svůj devatenáctý rok strávit ještě pod dohledem dětského domova, aby si osvojily správné návyky a naučily se zodpovědnosti samy za sebe. Velmi dobrá je například podaná pomocná ruka prostřednictvím startovacích bytů, to se osvědčuje, ale je jich stále málo,“ dodala Kupková, která sama vede klokánek v Hostivicích.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků