Markarianova černá díra vsává materiál kolem. S tím, jak se „potrava“ přibližuje, zvyšuje se její rychlost a tím pádem také tření s mezihvězdným prachem. Díky tomu vsávaný materiál svítí jasněji. A když se ho zrovna neblíží dost, jádro galaxie viditelně pohasíná.

Aktivních galaxií s obří černou dírou uprostřed je ve vesmíru nepřeberné množství. Markarian 1018 se ale liší. „Její svítivost se totiž mění z astronomického hlediska jako mrknutím oka,” napsali vědci ve studii publikované v odborném magazínu Astronomy & Astrophysics.

Vědci nabízejí ještě jedno prostší vysvětlení – kolem jádra by mohlo být v pohybu množství plynu a prachu, které by světlo co chvíli tlumilo – to však prý není příliš pravděpodobné.

Aktivní galaxie jsou podle současné vědy nejasnějšími zdroji světla ve vesmíru, září víc než miliardy hvězd dohromady.