"Komise soudí, že nastal čas, aby ministři přijali politické rozhodnutí vytvořit či nevytvořit v EU strategickou zásobu antivirotik," zdůraznil ve středu mluvčí komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů Philip Tod. Dodal, že případné společné zásoby by byly jen doplňkem zásob, které si již vytvářejí členské státy.

Antivirotické léky jako tamiflu švýcarské firmy Roche představují "první linii obrany" v případě přenosu ptačí chřipky na člověka či v hypotetickém případě chřipkové pandemie. Nápad vytvořit společné zásoby v EU vznikl poté, co se ptačí chřipka přenesla z Asie do Evropy, ale žádné rozhodnutí dosud nepadlo.

Ptačí chřipka je ve většině států EU

Od února do 21. května 13 z pětadvaceti členských zemí zaznamenalo celkem 741 případů výskytu viru ptačí chřipky, převážně v nebezpečné podobě H5N1. Pouze ve čtyřech případech se virus objevil i v drůbežích chovech, které byly vzápětí zlikvidovány. Počet nových výskytů přitom od poloviny dubna klesá. Ani v jednom případě se H5N1 nepřenesl na člověka.

Nejvíce případů ptačí chřipky se objevilo v Německu (326), dále pak v Rakousku (117), Polsku (64), ve Francii (62), v Dánsku (42), Řecku (32), ve Slovinsku (28), Švédsku (21), v Itálii a Maďarsku (shodně 16), Česku (14) a ve dvou případech také na Slovensku a v jednom v Británii. Ve světě registruje od roku 2003 Světová zdravotnická organizace (WHO) přes 200 lidí nakažených virem ptačí chřipky, z nichž 127 nemoci podlehlo. Většina obětí pochází z asijských zemí.