Alí je hluboce věřící muž: modlí se pětkrát denně, a jakmile má čas, jde do mešity. Ovšem také rád kouří hašiš, hodně hašiše, píše agentura AFP. Padesátiletý otec dvou dětí odhaduje, že ho jeho vášeň stojí asi jednu třetinu jeho výdělku jako řidiče taxi. Hašiši je oddán i přesto, že to jeho náboženství zakazuje.

Jeho láska ke konopí začala v mládí, když s kamarády ukradli trochu drogy. A tato láska se změnila ve skutečnou závislost. „Je to posvátná rostlina. Je to posvátná intoxikace,” vysvětluje a potahuje z dýmky ve svém bytě v Péšávaru, velkoměstě na severozápadě Pákistánu.

Vůně hašiše je na ulicích běžná

„Mám to jako druhou manželku,” usmívá se. Alí přiznává, že jeho vášeň protiřečí přikázáním islámu. „Víme, že to je haram (zakázané), ale je to zvyk, který nikomu jinému neškodí,” tvrdí.

Ve velmi konzervativním Pákistánu mají muslimové přísně zakázaný alkohol. Noční život a jeho radosti se odehrávají za zavřenými dveřmi. Část pákistánské elity pije alkohol v soukromí.

Mnozí Pákistánci však mají volnější přístup ke konzumaci hašiše, s jehož vůní se na ulici často můžeme setkat. Místní oblíbená varianta se vyrábí z konopí pěstovaného v kmenových oblastech hraničících s Afghánistánem na západě země. Kuřáci hašiše tvrdí, že po něm lépe chutná jídlo a lépe se po něm spí.

Nejkonzumovanější droga v zemi

Na indickém subkontinentu, kam patří i Pákistán, se konopí používalo po staletí. Konzumovalo se ještě předtím, než se sem dostal islám. Hinduistický posvátný text Atharvavéda jej popisuje jako rituální a léčivou rostlinu.

Podle studie OSN z roku 2013 představuje konopí, které je surovinou k produkci marihuany a hašiše, v Pákistánu nejvíce konzumovanou drogu. Má kolem čtyř miliónů příznivců, tedy 3,6 procenta obyvatel.

Tato čísla jsou ovšem přibližná v zemi, kde jsou důvěryhodné statistiky vzácné. „Je to podhodnocené,” soudí doktor Parvín Azam Chán, který předsedá nadaci Dost Welfare, která pečuje v Péšávaru o toxikomany.

Boj proti závislosti je v Pákistánu obtížný. Je tu nedostatek zdravotnických zařízení a péče je pro většinu lidí nedosažitelná.

K hašiši se však uchylují i děti

Experti na veřejné zdravotnictví zdůrazňují, že všudypřítomnost této levné drogy na severozápadě Pákistánu ohrožuje chudé děti. Ty se k ní uchylují, aby zapomněly na těžkosti života a na rány, které tento nestabilní region za léta násilností utrpěl.

Imám hlavní mešity v Péšávaru Muhammad Tajíb Kureší rozhořčeně kritizuje nečinnost pořádkových sil, která podle něho vede k popularitě konopí. „S hašišem nelze dělat kompromis,” zdůrazňuje. Všechny substance, které narušují vnímání anebo škodí tělu, náboženství zakazuje, dodává.

Některé muslimské svatostánky v zemi však na konopí pohlížejí shovívavěji. Někde se v nich věřící scházejí, popíjejí litry čaje a kouří obrovské množství hašiše. „Hlavním plusem hašiše je to, že otevře nové zóny vašeho ducha,” zdůrazňuje jeden z kuřáků Muhammad Amín.

Súfistické (súfismus je mystická forma nebo také duchovní cesta či spiritualita islámu) svatostánky bývají často terčem útoků Talibanu nebo jiných extremistických skupin, jako je Islámský stát, které považují súfismus za kacířství. Hašiš však nemilují jen súfističtí mystikové.

Šestadvacetiletý Abdul zdůrazňuje, že mu příležitostný joint pomáhá zvládat každodenní stres. Členové jeho rodiny o jeho závislosti nevědí. „Když se cítíte dobře, jste aktivní a usmíváte se, nevidí v tom nikdo nic nepatřičného,” říká.