„V takovém případě se rád a do posledního puntíku podřídím,“ svěřuje se v týdeníku Focus. Při poslední kancléřčině „inspekci“ na stole nechyběla bramboračka. „Ta se perfektně hodí do naší koncepce upřednostňovat domácí pokrmy,“ pochvaluje si velmistr vařečky z Horního Bavorska.

Jiní hosté touží po pochoutkách připravených na míru. Kupříkladu manažeři automobilky si spíš jen nedopatřením objednají stejný oběd. „Pan Krüger je tady!“ – tímto telefonátem z kanceláře šéfa představenstva startuje nejeden Rassův pracovní den.

„Vím, že se od nás očekávají zdravé, ale hutné pochoutky, žádné špetky kaviáru,“ vysvětluje ve druhém patře mnichovské centrály BMW v podobě mrakodrapů čtyřválců. Rass zná nazpaměť libůstky všech členů představenstva i drtivé většiny hostů, kteří tu obědvají či večeří pravidelně – jeden nesolí, jiná nesnáší ryby, třetí je „polévkový“, takže si žádá dvojnásobnou porci.

A ještě v jednom ohledu se liší běh věcí v sídle BMW od běžné restaurace: hosté neplýtvají časem, nepřišli si posedět a rozvláčně, beze spěchu si pochutnat. „Už si ani nevybavuji, že by se oběd protáhl nad 45 minut,“ upozorňuje.

Skvostné menu, vynikající obchody

Rass rozšířil řady těch, kteří dali vale špičkovým a po celé Spolkové republice vyhlášeným restauracím, aby vařili pro speciální publikum: členy vedení obřích firem, bank a institucí, vysoce postavené hosty z politiky, klíčové obchodní partnery. Jejich zaměstnavatelé vesměs ctí přikázání, že po báječné baště se snadněji uzavírají skvělé obchody.

Jörg Leroy (48) si už šestnáct let nemůže vynachválit současný rajón – 36. patro centrály peněžního ústavu Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem. Absolvent prestižní hotelové školy v Heidelbergu předtím dosáhl na michelinské hvězdy spolu s rakouskou televizní kuchařskou celebritou Johannem Laferem (60).

„Tlak, že musím obhajovat hvězdy, zmizel. Vášeň pro vaření zůstala. Nádhera!“ chválí si podstrojování až 300 lidem naráz. Na otázku, zda skutečnost, že se jeho výtvory denně servírují prominentům, ovlivňuje přípravu, odpovídá šalamounsky: „Ano i ne. Záležet si dávám na každičkém talíři. Nebudu zapírat, když vím, že v sále čeká na oběd kancléřka, dám si o to víc záležet,“ přiznává.

Delikatesy pro vrátného i zlaté hochy s míčem

To Marc Fritze (49) se může pochlubit jinou pozoruhodností. Když si kapacitu restaurace Garden (Zahrada) v mnichovské centrále pojišťovny Allianz pro sebe nezaberou Oliver Bäte, šéf představenstva, a jeho lidé, může si v ní rezervovat místo kdokoli ze zaměstnanců.

„Za přijatelný obnos si u nás vrátný či sekretářka pošmáknou na menu o několika chodech. Zkrátka polední přestávka jako v přepychové restauraci,“ usmívá se Fritze.

V Německu, kde zůstává fotbal státním náboženstvím, si Anton Schmaus (36) splnil dětský sen. Od letošního léta se svým kuchařským uměním snaží uspokojit chuťové pohárky fotbalové reprezentace Spolkové republiky, toho času mistrů světa.

Anton Schmaus předvádí vrcholnou gastronomii.

Anton Schmaus předvádí vrcholnou gastronomii.

FOTO: Profimedia.cz

„Mám smlouvu na 80 dní, na soustředění a zápasy. Řepkový olej místo másla, zásadně bez lepku – tak zní nové přikázání,“ ujišťuje kuchař, který ostruhy získal v New Yorku a Stockholmu a který se současně má co ohánět v restauraci Storstad v Řezně, jež získala michelinskou hvězdičku jen několik měsíců po otevření.

„Vařit pro trenéra Löwa a jeho zlaté hochy je povolání snů,“ uzavírá Schmaus.