Na podzim 2001 zveřejnil americký web People.com nekrolog. Škodolibý, jízlivý – o Masajošim Sonovi psal výhradně v minulém čase.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nejbohatšího Japonce zničilo prasknutí internetové bubliny. Ještě v roce 2000 časopis Forbes odhadl jeho majetek na 78 miliard dolarů (zhruba 1,62 bil. korun). Na určitou dobu předběhl Američana Billa Gatese v žebříčku nejmajetnějších lidí na této planetě. Prvenství v žebříčku si však vychutnával velice krátce – nevydrželo mu ani do příštího vydání Forbesu.

„Jeho firma se na burze zřítila o neuvěřitelných 98 procent. Sonův celkový majetek se jako lusknutím prstů scvrkl o rekordních 70 miliard dolarů (1,45 bil. korun), čímž se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů – pod heslo největší doložená ztráta bohatství v dějinách,“ poznamenal list The Wall Street Journal.

Rada od McDonalda

Jak se vlastně takového bohatství domohl? Son se narodil v srpnu 1957 do rodiny Korejců usazených v Japonsku. „Japonci dřou. Pokud jste však Korejec, musíte pracovat s desetinásobným nasazením,“ vzpomínal.

Když si v 16 letech přivydělával u McDonald's, stavil se v oné restauraci Den Fudžits, šéf celé japonské odnože této sítě rychlého občerstvení. Promluvil si s každým zaměstnancem a Sonovi doporučil, aby se vydal studovat do USA.

Po přípravce v San Francisku nastoupil na Kalifornskou univerzitu v Berkeley, kde se zapsal jak na ekonomii, tak také na informatiku. Seznámil se tam s profesorem Forrstem Mozerem. Spolu vymysleli elektronický slovník a prodali ho japonské firmě Sharp za milión dolarů. Za peníze ze svého podílu dovezl Son jednoduchou hru s kosmickými dobyvateli a začal ji prodávat na univerzitě.

„Své ženě jsem tehdy skoro prorocky řekl, že ten chlapec si jednoho dne koupí celé Japonsko,“ dodal Mozer. Příliš nepřeháněl. Son doma založil Softbank, jednoho z prvních operátorů mobilní i internetové sítě v ostrovním císařství.

„Pustil se do dalších IT projektů, třeba do japonské větve Yahoo!. Na konci devadesátých let se hodnota Softbank vyšplhala až na 180 miliard dolarů,“ uvedl list Financial Times.

Vsadil na Apple i Alibabu

Po pádu ale nedbal na výsměch, nezoufal, nehroutil se a akcie Softbank vyhnal znovu nahoru. V roce 2008 jako první přinesl do Japonska iPhone od Applu a investoval do čínského vyhledávače Alibaba. Do japonské firemní kultury založené na kompromisech, nepolevujícím drilu a rozdělení si teritorií tak, aby se klíčoví hráči nepletli vzájemně do cesty, vnesl tvrdou ruku a soutěživost.

„Když jsem se potácel úplně na dně, poznal jsem lidské charaktery jako s lakmusovým papírkem,“ má jasno. Když se ho ptali, jak se dokázal po tak bezpříkladném krachu znovu vyšvihnout do sedla, vybavil si samurajské úsloví.

Samurajští učitelé vštěpovali žákům nezbytnost soustředění slovy: „Ani na vteřinu si v bitvě nepřipouštěj, že jsi vyhrál – jinak prohraješ!“ Son přikázání obrátil: „Nepodléhej klamu, že jsi prohrál, jinak nezvítězíš!“.