Hlavní obsah
Ben Cole (vlevo) jako americký prezident Charles Lindbergh a John Turturro jako rabín Bengelsdorf v televizní adaptaci románu Philipa Rotha Spiknutí proti Americe Foto: HBO

Jak může přijít fašismus. Jiří Pehe o minisérii Spiknutí proti Americe

Když v roce 2004 vyšel román Philipa Rotha Spiknutí proti Americe, byl zařazen do žánru alternativní historie, ač je jeho vypravěčem samotný autor v dětských letech. Příběh i historie, v níž se odehrává, jsou totiž fiktivní.

Ben Cole (vlevo) jako americký prezident Charles Lindbergh a John Turturro jako rabín Bengelsdorf v televizní adaptaci románu Philipa Rotha Spiknutí proti Americe Foto: HBO
Jak může přijít fašismus. Jiří Pehe o minisérii Spiknutí proti Americe

Rodina Rothů a spolu s ní celá židovská komunita z Newarku ve státě New Jersey jsou využity jako společenství, skrze které si spisovatel představuje, jak by vypadal nástup fašismu ve Spojených státech v letech 1940 a 1941.

V knize, inspirované jiným slavným románem U nás se to stát nemůže od Sinclaira Lewise z roku 1935, vypráví Roth o autoritářském zvratu po vítězství obdivovaného pilota Charlese Lindbergha v prezidentských volbách v roce 1940. V těch skutečných, jak známo, porazil Franklin D. Roosevelt republikánského vyzyvatele Wendella Willkieho, aby o rok později Spojené státy vstoupily po útoku na Pearl Harbor do druhé světové války. V Rothově knize je ale Rooseveltovým vyzyvatelem právě Lindbergh, který byl znám svým antisemitismem a proslul snahami o uzavření paktu o neutralitě mezi USA a hitlerovským Německem.

Rebelové i kolaboranti

HBO nyní přišla s šestidílnou minisérií založenou na Rothově románu. Dohromady ji dali Ed Burns a David Simon, kteří spolu v minulosti stáli za několika dalšími televizními seriály včetně přelomového The Wire – Špína Baltimoru.

Adaptace Rothových románů – snad s výjimkou prvotiny Sbohem, město C. – neslavily větší úspěchy. Zejména proto, že na filmové plátno či televizní obrazovku je velmi těžké přenést to, co z Rotha učinilo jednoho z největších spisovatelů 20. století – jeho mistrovské vypravěčství, hru s jazykem a vnitřní svět jeho postav.

Spiknutí proti Americe se ale k adaptaci přímo nabízelo. Ve světě alternativní historie se v něm střetávají malé a velké dějiny, navíc bylo možné i při zachování hlavního poselství změnit vypravěčskou perspektivu. Což Burns a Simon po domluvě se samotným Rothem, ještě před jeho smrtí v roce 2018, učinili.

Philip Roth na snímku z roku 2010

Foto: Eric Thayer, Reuters

Příběh nástupu fašismu v USA tak není v minisérii primárně vyprávěn prostřednictvím osmiletého Philipa, ale je nahlížen i z perspektivy dalších hlavních postav románu. Rothovi jsou přejmenováni na Levinovy a ústřední figurou se fakticky stává Philipův otec, pojišťovací agent Herman Levin (hraje ho Morgan Spector), který se nedokáže smířit s tím, jak zvolení Lindbergha postupně legitimizuje nenávist a antisemitské postoje ve většinové populaci. A opakovaně varuje, že Lindberghovo odmítání vstupu do války je jen zástěrkou jeho sympatií k Hitlerovi.

Širší vypravěčská perspektiva také umožňuje blíže sledovat osudy rodinného rebela Alvina (v podání Anthonyho Boyla), který se vydá do Kanady, aby se připojil ke kanadské armádě bojující v Evropě po boku Velké Británie proti nacistickému Německu. V románu jsme se o Alvinově vojenském angažmá i následném zranění dozvídali pouze skrze to, co se tak či onak doneslo dětskému vypravěči.

Podobně seriál zbavený subjektivního vnímání dětského hrdiny umožňuje plastičtěji sledovat i jiné důležité postavy. Což představuje oproti románu dokonce jisté dramatické vylepšení, protože zejména rabína Lionela Bengelsdorfa (John Turturro) a Philipovu tetu Evelyn (Winona Ryderová), což jsou názorové protipóly Hermana Levina, tak lze zachytit ve více polohách. Obě figury jsou přitom zcela zásadní pro vyznění jak románu, tak televizní minisérie.

Rabín Bengelsdorf je v knize i v televizní verzi „užitečným idiotem“. Přidá se na stranu Lindberghových stoupenců pod praporem pacifismu a nejrůznějšími způsoby omlouvá prezidentův antisemitismus. Pro Bílý dům dokonce s pomocí své asistentky, a pak i manželky Evelyn organizuje převýchovný program, jehož cílem je udělat ze židovských dětí s pomocí pobytů na farmách na americkém Středozápadě „skutečné Američany“. Právě „kolaborant“ Bengelsdorf se i zásluhou změněné vypravěčské perspektivy stává v televizní adaptaci skutečně odstrašujícím příkladem toho, jak negativní roli může sehrát naivita v kombinaci s touhou po moci při zrodu autoritářského režimu.

Všednost nástupu diktatury

Hlavní rozdíl mezi výborným románem a skvěle natočenou minisérií HBO ale spočívá nakonec v něčem jiném, než kdo a jak příběh vypráví. Rothova kniha byla v době svého vydání (2004) zařazena do žánru alternativní historie i proto, že se v Americe jakoby nic podobného nemohlo stát. Demokracie v roce 1940 zvítězila a USA nakonec do války šly nejen kvůli japonskému útoku na Pearl Harbor, ale i ve jménu obrany vyšších hodnot.

Minisérie ovšem nyní vzniká až poté, co v USA v roce 2016 zvítězil v prezidentských volbách Donald Trump. Lindberghovo heslo Amerika na prvním místě! dnes dostává nový, mrazivý význam. Stejně jako mechanismy plíživé legitimizace rasismu i snah podvázat demokracii. Diskuse a konflikty mezi protagonisty románu byly jen odstrašující fikcí, diskuse a konflikty mezi protagonisty minisérie, ač zasazeny do let 1940 a 1941, jsou hrozivě aktuální.

Jiří Pehe (1955) je politolog a vysokoškolský pedagog.

Foto: Milan Malíček, Právo

Rothova alternativní historie se prostě od doby vydání románu stala v lecčems historií skutečnou. A minisérie, založená na zdánlivě neuskutečnitelné fikci, se tak zařadila k dílům předních amerických historiků i politologů, kteří dnes na pozadí Trumpovy vlády varují před příchodem autoritářství.

Patří sem i knihy, které si už dnes můžeme přečíst také česky: Jak umírají demokracie od Stevena Levitského a Daniela Ziblatta, Lid versus demokracie: Proč je naše svoboda v ohrožení a jak ji zachránit od Yaschy Mounka, Cesta k nesvobodě od Timothyho Snydera či Fašismus: Varování z pera Madeleine Albrightové.

Jinými slovy, minisérii HBO nelze oddělit od současných konfliktů mezi zastánci a nepřáteli liberální demokracie. A od toho, co se dnes děje v Bílém domě. Rothův román zůstane mistrovským dílem, ale dnešní aktuálnost lecčeho z toho, co považoval za pouhou fikci, činí z televizní verze dílo „s přidanou hodnotou“, jehož zpodobnění zdánlivé všednosti nástupu diktatury, „banality zla“, by si neměl nechat uniknout nikdo, komu leží na srdci svoboda a demokracie.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků