Hlavní obsah
Osamu Tezuka: Zpráva pro Adolfa Foto: 2media.cz

Bůh mangy poprvé česky. Karel Veselý o Tezukově Zprávě pro Adolfa

Japonská manga už zdárně dobyla i český trh – počet sérií, které chrlí nakladatelství Crew, brzy překoná dvacítku. Proto nejspíš již nastala vhodná doba začít objevovat i historii této komiksové formy ze země vycházejícího slunce.

Osamu Tezuka: Zpráva pro Adolfa Foto: 2media.cz
Bůh mangy poprvé česky. Karel Veselý o Tezukově Zprávě pro Adolfa

Pionýrů, inovátorů i skvělých vypravěčů mělo Japonsko spousty, jen jednomu se ale přezdívá „bůh mangy“. Jmenuje se Osamu Tezuka, a jestli měl nějaký autor z dějin japonského komiksu právo objevit se v českém překladu, pak on. V poválečné éře se pod jeho rukama japonský komiks přerodil v moderní dynamické médium, jež ovládlo tamní popkulturu.

Historická freska Zpráva pro Adolfa pocházející z první poloviny osmdesátých let, která v Crew aktuálně vychází ve dvou objemných svazcích v překladu Anny Křivánkové, představuje Tezuku českému čtenáři jako báječného vypravěče s citem k historickým reáliím – konkrétně se tu ocitáme v neveselé době nástupu fašismu v Německu a Japonsku.

Osudy tří hrdinů Tezukovy knihy pak spojuje nejen doba, ale také jméno Adolf. Dva z nich jsou na počátku děje chlapci – jeden je potomkem německého nacistického důstojníka a japonské ženy, druhý židovsko-německým utečencem žijícím v relativním bezpečí v Kóbe. Skamarádí se, ale jejich rodiče ani okolnosti přátelství nepřejí. Tím třetím Adolfem, který na jejich životy vrhá stín, je samozřejmě Adolf Hitler, který se v roce 1933 chopí vlády v Německu a vzápětí odstartuje protižidovskou ideologickou mašinerii, na jejímž konci jsou miliony mrtvých v koncentračních táborech.

Z knihy japonského komiksového tvůrce Osamua Tezuky Zpráva pro Adolfa

Foto: 2media.cz

Co když by ale na veřejnost pronikly dokumenty dokazující, že Hitler sám má v sobě židovskou krev? Právě takové důkazy se dostanou do rukou japonskému novináři Togemu, který se na úvod románu ocitne v roce 1936 na berlínské olympiádě. Kdyby se mu podařilo dokumenty a dopisy zveřejnit, dost možná by dokázal Hitlera zastavit. Jenže o nich už ví i gestapo a japonská tajná policie.

Kořeny sekvenčního umění sahají v Japonsku až do 19. století, populární byla manga už před druhou světovou válkou a militaristická vláda ji využívala pro propagandistické účely. Teprve po válce se ale manga stala obrovským hitem a následně i celým obřím průmyslem. Ve zbídačené zemi pomalu se zvedající z válečných trosek byla poptávka po oddechové zábavě – a komiksy ji nabídly.

Právě tehdy přišel na scénu talentovaný i pracovitý Osamu Tezuka (ročník 1928) a stvořil komiks jako narativní médium pro všechny věkové kategorie. Původně kreslil dobrodružné sci-fi příběhy pro kluky (Astro Boy), ale záhy začal vydávat i komiksy pro dívky (Princezna rytířka), a když v šedesátých letech přišla nová generace revolučně naladěných umělců, kteří brali mangu velmi vážně, vrhl se na tvorbu obsáhlých opusů s filosofickými přesahy. Vynikají mezi nimi osmisvazkový Buddha, dvanáctisvazkový Fénix nebo právě Zpráva pro Adolfa, jež se svými zhruba 1200 stránkami patří paradoxně k jeho kratším dílům.

Člověk proti válce

Jakkoliv už styl Tezukovy kresby může čtenářům dnešní mangy či grafických románů připadat maličko zastaralý, ve způsobu vyprávění je nadčasový. Zpráva pro Adolfa sleduje několik paralelních linií, které se vzájemně proplétají, akční scény jsou vyvažovány důkladnými popisy reálií, které pomáhají pochopit, jak se Německo i Japonsko během pár let staly válečnými mašinami neváhajícími napadnout sousední země.

Zatímco oba malí Adolfové dospívají v muže a jejich osudy občas protne dění kolem zmíněných dokumentů o Hitlerově židovském původu, proměňují se jejich země v tuhé totalitní režimy zbavující se bez ostychu svých občanů. Silně tu cítíme Tezukovo varování před nebezpečnými historickými pohyby, které mění životy lidí v peklo.

Osamu Tezuka v roce 1953

Foto: Wikimedia Commons

„Tam, kde jeho předchůdci viděli především možnost pobavit a potěšit, viděl Tezuka prostředek, jehož pomocí lze čtenářům naordinovat i velké drama a námět ke skutečnému zamyšlení,“ píše v doslovu prvního dílu japanoložka Anna Křivánková a připomíná, že když Tezuka v roce 1989 předčasně (a nečekaně) zemřel na rakovinu, smutnil japonský národ víc, než když o měsíc dříve zesnul císař Hirohito.

„Bůh mangy“ za sebou zanechal přes sedm set děl na přibližně 170 tisících stranách, vystupoval v nich často proti rasismu, militarismu i sobectví, stál vždy na straně obyčejných lidí, kteří mají možnost pohnout dějinami a často jsou jejich úmysly čistší než těch nahoře. Právě takoví jsou i hrdinové Zprávy pro Adolfa, byť válečný stroj zastavit nedokážou.

Karel Veselý (1976) je spisovatel a hudební publicista. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků