Markéta Pilátová
Kulaté rámy slov

Pavel Ševčík – VEDUTA

Markéta Pilátová: Kulaté rámy slov

FOTO: archív nakladatelství Pavel Ševčík – VEDUTA

Sbírka povídek, které nás zavedou na nejjižnější výspu jihoamerického kontinentu, do slumu, ale i na loď s poúnorovými emigranty z Československa. V exotických prostředích se odehrávají příběhy, jejichž motorem jsou ovšem koneckonců vztahy. Jako když se jedna z postav učí češtinu, jazyk malé vzdálené země, ale taky svého otce, který kdysi do jižní Ameriky emigroval, a nikdo nechápe, proč se do studia tak pokládá… Markéta Pilátová přináší příběhy, na něž zřejmě narazila jako novinářka a lektorka češtiny v zámoří. Její texty mají díky tomu široký kontext, který umožňuje znovu a lépe načíst realitu, o níž si myslíme, jak důvěrně ji známe. Nejen v tom spisovatelce pomáhají také ilustrace Veroniky Holcové. (Vybral Marek Toman.)

Markéta Pilátová
Hrdina od Madridu

Pikador Books

Markéta Pilátová: Hrdina od Madridu

FOTO: archív nakladatelství Pikador Books

Hrdina, o kterého nikdo nestojí. To je hlavní postava této novely – někdejší český poručík interbrigadistické jednotky za španělské občanské války. Za svůj idealismus byl celý život pronásledován. Až setkání se španělskou studentkou, která přijela do Česka pátrat po osudech interbrigadistických veteránů, přinese do jeho života novou perspektivu. Už s ní nepočítal… jenže zároveň se vyjevují staré příběhy z dávno zapomenutého konfliktu, v nichž statečnost sousedí se zbabělostí. „Proč jste tam šli?“ – to je ta klíčová otázka, již klade španělská studentka i autorka novely. Odpověď je nejednoznačná, stejně jako náš dnešní pohled na tehdejší československé občany, co se vydali do boje proti Frankovi. (Vybral Marek Toman.)

Alain Mabanckou
Prasklej Sklenička

Přeložil Tomáš Havel.
Dauphin

Alain Mabanckou: Prasklej Sklenička

FOTO: archív nakladatelství Dauphin

Jakékoliv literární srovnávání s Hrabalem je už tak vyčpělé, že by se to mělo trestat. Nicméně v případě profesora frankofonní literatury Alaina Mabanckoua (1966) to asi jinak nepůjde. Autor pochází z Konžské republiky, to je to menší Kongo, a jeho román o nonstop baru, kterému šéfuje Prasklej Sklenička, protože majitel Paličatý Šnek kamsi odjel, je plný pábení, neukončených vět a příběhů všech možných existencí z afrických ztracených vart. Já mu odpověděl, že mám mysl jasnou a že jestli o tom pochybuje, ať si mě vyzkouší z násobilky, ale on řekl „Ne, ne, Skleničko, obchod není záležitost násobilky, ale nezkalenýho vědomí“. Jestli něco spojuje všechny lidi různých barev a názorů, pak je to hospodské klábosení. (Vybral Jakub Šofar.)

Herman Koch
Letní dům s bazénem

Přeložila Magda de Bruin Hüblová.
Barrister & Principal

Herman Koch: Letní dům s bazénem

FOTO: archív nakladatelství Barrister & Principal

V dalším svém románu, který překračuje hranice toho obvyklého, o čem se píše, se nizozemský prozaik věnuje střetu lékařské etiky a práva na pomstu. Jeden z pacientů rodinného lékaře Marka Schlossera, herec Ralph Meier, zemře vinou doktorovy chyby. Ale byla to vůbec chyba? Schlosserovi a Meierovi spolu předtím strávili část prázdnin u moře. Postupně rozplétaná falešná hra na přátelství, divadlo mezilidských vztahů, které přetéká mezi tragédií a komedií, vede čtenáře jako v detektivce k hledání jasného viníka. Ale někdy jasný viník a jasná vina neexistují. (Vybral Jakub Šofar.)

Ari Šavit
Země zaslíbená
Triumf a tragédie Izraele

Přeložil Radim Klekner.
Host

Ari Šavit: Země zaslíbená. Triumf a tragédie Izraele

FOTO: archív nakladatelství Host

Izraelský novinář a spisovatel Ari Šavit (1957) má klasickou výbavu do života – armádní výsadkář a absolvent filosofie, v devadesátých letech byl předsedou Asociace pro občanská práva v Izraeli. O své knize v předmluvě píše (a je to její přesná anotace): Teprve před několika málo lety jsem si uvědomil, že existenční strach, který ve spojitosti s budoucností svého národa pociťuji, a morální pobouření vyvolané okupační politikou Izraele nejsou dvě oddělené záležitosti. (…) Okupace i stav ohrožení se staly pevnou součástí a pilíři naší existence. Šestnáct kapitol zachycuje a popisuje osudy jednotlivců i celé země mezi lety 1897–2013. Je to něco mezi reportáží, cestopisem, esejem a prózou, přičemž základem jsou autorovi rozhovory a hledání v archívech; je to osobní a syntetizující. Debata o Izraeli by byla bez znalosti této knihy ochuzena. (Vybral Jakub Šofar.)

Jaroslav Pažout (ed.)
Každodenní život v Československu 1945/48–1989

Ústav pro studium totalitních režimů, Technická univerzita Liberec

Jaroslav Pažout (ed.): Každodenní život v Československu 1945/48–1989

FOTO: archív Ústavu pro studium totalitních režimů

Čeští historici, ale hlavně historizující publicisté proti sobě příliš často staví na jedné straně výzkumy represivní povahy minulého režimu a na straně druhé výzkumy každodennosti. Zastánci těch prvních jsou obviňováni z neschopnosti opustit černobílé vidění světa. Zastánci druhých z relativizace historie a reprodukce banalit. Jako by nešlo o dvě strany téže mince. Sborník, který vydala donedávna bašta vyznavačů zkoumání represe ÚSTR a kde se jednotliví historici z různých pracovišť (Rychlík, Vaněk či Franc) vracejí ke každodennímu životu v Československu mezi lety 1945 a 1989, je obsahově trochu nesmělým úvodem do problematiky a je možné, že ho autoři brali spíš jako impuls ke smíření obou táborů než jako zásadní příspěvek k tématu. Soudě podle reakcí na knihu (Drda) je však takový smír pořád ještě daleko. (Vybral Zbyněk Vlasák.)

Petr Bláha
Týdenní předčasnosti

Dauphin

Petr Bláha: Týdenní předčasnosti

FOTO: archív nakladatelství Dauphin

Sami sobě rádi ordinujeme různé typy překážek. Patří k nim i hrozba v podobě konce světa. Všechny ohlášené jsme zatím šťastně přežili. Jak žil a co si myslel v jednom takovém apokalypticky „hustém“ roce filosof Petr Bláha? Kam se poděla hrdost sněhu a jeho zimní převaha? Již jeho občasné opadání s sebou přináší známky zoufalství, aby se brzy po dopadu vsákl do odpočívající země. (…) Viditelná forma konce světa se nekonala, ale vše zůstává pokryto hlubokými vráskami rozpaků (27. 12.). Přestože se zase nic nestalo, obavy nás neopouštějí, protože konce světa prý mohou být i úplně nenápadné. (Vybral Jakub Šofar.)