Článek
V Grand Théâtre Lumière na ni při slavnostním zahájení čekaly ovace vstoje, které ji poté, co ji španělský režisér Pedro Almodóvar oslovil „Drahá Jodie Foster, mám tu čest vás pozvat...“, doprovodily až na pódium.
Tam z jeho rukou převzala Zlatou plamu a se zářivým úsměvem všem, od ředitele festivalu až po publikum a svou partnerku Alexandru, poděkovala. V krátkém vystoupení pak vyjádřila naději, že po roce pauzy už se budou všichni zase setkávat na festivalu, který je její láskou.
Přijela na něj poprvé jako čtrnáctiletá s filmem Taxikář, v němž pod vedením Martina Scorseseho hrála po boku Roberta De Nira. A když se letos den po slavnostním večeru setkala s diváky na zdejším oblíbeném Rendez vous, zavzpomínala se smíchem právě na svou zdejší premiéru a na událost, která ji tehdy rozplakala.
Jodie Fosterová je v Cannes jako doma.
„Na cestu, o níž jsem vůbec netušila, co mi přinese, jsem si vzala svého malého yorkshirského teriéra Napoleona. Když jsme přijeli na letiště, najednou upadl na zem a byl mrtvý. Umíte si představit, co to bylo pro čtrnáctiletou holku, takhle přijít o milovaného mazlíčka! Plakala jsem, byla zoufalá, nikam jsem nechtěla. A v takovém stavu jsem přiletěla do Cannes. Věřte nebo ne, vůbec mě to nezajímalo,“ řekla.
„A pak to přišlo: červený koberec, ohromný úspěch, Zlatá palma! Prožila jsem tehdy festival v tak smíšených pocitech jako nikdy nic předtím ani potom. Nadšení, radost a smutek každý den. S canneským festivalem jsem pak vyrostla,“ dodala laureátka dvou Oscarů, která od té doby uvedla na Riviéře již sedm svých filmů.
V Cannes používá výhradně výtečnou francouzštinu, čímž si samozřejmě od prvních okamžiků získala srdce všech Francouzů. Ostatně ve francouzštině už dvakrát i točila, ve filmu Clauda Chabrola Krev těch druhých a v Příliš dlouhých zásnubách Jeana-Pierra Jeuneta.
„Ráda bych zase hrála ve francouzském filmu, ale nedostala jsem žádnou nabídku,“ vyzvala „oklikou“ francouzské filmaře.