Hlavní obsah

Hronov nepatří jen Aloisi Jiráskovi, má i další slavné rodáky

Právo, Radmila Hrdinová

Ačkoli Hronov proslavil nejslavnější rodák, spisovatel Alois Jirásek, po němž je pojmenován i právě probíhající festival amatérského divadla Jiráskův Hronov, toto východočeské městečko má i další slavné rodáky. A není jich málo.

Foto: Radmila Hrdinová, Právo

Hasan Zahirovič u hrobu Karla Novotného, dědečka sourozenců Čapkových.

Článek

Hronov je spojen především se sourozenci Helenou, Josefem a Karlem Čapkovými. První dva se narodili přímo v Hronově, kde jejich dědeček Karel Novotný vlastnil nejprve obchod s obilovinami, ale tento dům u nádraží už nestojí; posléze pak koupil mlýn, kde se obilí nejen mlelo, ale i prodávalo, stejně jako se tam pekl a prodával chléb.

Mlýn zvaný místními též Papírna, podle jedné z nejstarších papíren s náhonem na vodní kolo v Podkrkonoší, stojí na dohled od Jiráskova rodného domku.

Karel Čapek se sice narodil v Malých Svatoňovicích, ale do Hronova k dědečkovi jezdil se sourozenci na prázdniny. Josef Čapek situoval do Hronova pohádku Tlustý pradědeček, Karel a Josef pak Pohádku psí, kterou od letoška připomíná tzv. Voříškova cesta, vedoucí z Vysoké Srbské až k hronovskému mlýnu. Ten se právě rekonstruuje a měl by v něm být památník připomínající čapkovskou tradici Hronova.

Každoročně ji jak místním, tak i účastníkům Jiráskova Hronova oživuje Hasan Zahirovič. Ačkoli se narodil v Bosně a Hercegovině a původní profesí je herec, patří dnes k skutečně erudovaným znalcům života i díla sourozenců Čapkových i dalších hronovských rodáků. Letos provedl během dvouhodinové komentované procházky zájemce po stopách (nejen) rodiny Čapků a v hronovské knihovně přednesl v úterý přednášku o vzniku a kontextu Čapkovy hry R. U. R., od jejíž světové premiéry uplynulo letos v lednu rovných sto let.

Hronovská knihovna nese jméno dalšího slavného rodáka, a sice prozaika Egona Hostovského, který se zde narodil v dubnu roku 1908. Připomíná ho pamětní deska umístěná na místě původního rodného domu, který se nedochoval, v ulici, jež nese jeho jméno. Svůj dost pohnutý život zakončil v roce 1973 v emigraci v americkém New Jersey.

K významným hronovským rodákům patří i architekt Jindřich Freiwald (1890–1945), autor návrhu Jiráskova divadla v Hronově, ale též divadelních budov v Chrudimi a Kolíně, kina Aero na pražském Žižkově a dalších pozoruhodných objektů.

A neměli bychom zapomínat ani na operní pěvkyni Antonii Denygrovou, sólistku opery Národního divadla a Státní opery Praha i předních německých scén, která se v Hronově narodila v roce 1934. Zemřela v Praze před dvěma lety. A také na scénografa a malíře Vratislava Habra, dlouholetého šéfa výpravy, autora řady poetických scénografií a tvůrce výborně fungujících dílen libereckého Divadla F. X. Šaldy, který se v Hronově narodil v roce 1928 a zemřel v Liberci v roce 1991. Na tak malé město, jako je Hronov, je to opravdu bohatá úroda talentů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám