Článek
Co znamená vaše sólové album pro BraAgas?
Nic zatěžujícího. Když jsme s BraAgas natočili zatím poslední desku O ptácích a rybách, nakročili jsme hudebním směrem, který se objevuje na Zimnici. Bavili jsme se o tom, zda natočíme další album, ale nakonec jsme se dohodli, že vydáme bestofku, kterou zakončíme jednu kapitolu existence. Vyprodukovali jsme toho už hodně a na koncertech máme co hrát nejméně dalších deset let.
Měli jsme s BraAgas krásně naplánovanou sezonu 2020, jenže přišla pandemie a přestalo se hrát. Byla jsem zavřená doma s dětmi a uvědomila si, že jsem konečně dostala prostor k tomu, napsat své písničky.
Sólové album by mělo být jiné než to, co dělá hudebník ve své domovské kapele. Brala jste to v potaz?
Byl to jeden z motivů. V BraAgas dělám většinu hudby i aranží já. Myslím na to, jak ostatní holky zpívají, jaké mají hlasové polohy, jak budou v písních znít nástroje. Je to prostě dané.
Současně jsem se zamilovala do nástroje nyckelharpa. V BraAgas trochu prostoru má, ale spíše okrajově. A tak jsem se rozhodla postavit svou sólovou desku na něm. Všechny ostatní věci jsou doplňkové.
Co je nyckelharpa?
Je to hudební nástroj, který je nejvíc spojený se Švédskem. Má kořeny ve středověku. Je nesmírně komplikovaný na výrobu. O to je ale zábavnější.
V historii se konstrukce strunných hudebních nástrojů časem zjednodušovaly, až většinou zůstaly u čtyř strun, což v podstatě stačí. Nyckelharpa patří ještě k těm složitým.
Na desce jsou i elektronické prvky. Proč jste je použila?
Jsou to vypreparované zvuky jak nyckelharpy, tak různého šustění, pohybů, úderů. Honza Balcar, který se mnou na desce spolupracoval, je prohnal počítačem, a tak vznikly. To, co se zdá být elektronikou, má velmi analogický základ.
Jakým směrem jste se na albu vydala?
Nikdy jsem nechtěla psát texty, vždy jsem skládala hudbu. Když jsem připravovala desku BraAgas O ptácích a rybách, projížděla jsem sbírku Františka Sušila, ve které je dva a půl tisíce lidových písní. Šla jsem po melodiích, které by byly vhodné pro BraAgas, a přitom jsem četla texty. V repertoáru BraAgas máme písničku Uljanka. Líbil se nám text, ale melodie nás až tak neoslovila. Řekli jsme si, že si ji uděláme po svém, a shodou okolností se z ní stala docela hitovka.
To mě přivedlo na nápad opatřit krásné texty lidových písniček současnější a možná i důstojnější melodií.
Je takový vztah k lidovým písním namístě?
Dozvěděla jsem se, že nejsem sama, kdo k nim takový vztah má. Lidová slovesnost se za dvacet let, co dělám muziku, stala mou velkou vášní. V těch písních je všechno, terapie, poučení, láska, zrada. Dnes už si ale spousta lidí neuvědomuje, co zpívá.
Lidové písně se zpívají jako mantry, jako kolovrátek. Z textů se postupně odebírala jejich závažnost, a já si řekla, že si k těm, které mě osloví, vymyslím vlastní melodii.
Proč se album jmenuje Zimnice?
Najít pro album název je vždycky těžké. Když jsem ho hledala, vycházela jsem z písniček, které jsem měla připravené. Hodně se mi líbí Kletba, v níž se zpívá o zimnicích. Navíc byly fotky na desku pořizovány poslední zimu, a tak jsem si řekla, že pro název použiju to slovo. Kouzlem nechtěného je, že album vyšlo na konci listopadu, v den, kdy začalo sněžit.
Budete písně z alba hrát na koncertech?
Dáváme dohromady kapelu. Petr Tichý, který na albu hraje jako host na kontrabas, už během natáčení řekl, že by se mnou ty písně rád hrál naživo. To mě potěšilo. Honza Balcar se pak přidal, čímž vzniklo skvělé jádro.
Na nyckelharpu hraju v některých chvílích několik vrstev. Na koncertech bych to nezvládla, ale řekla jsem si, že by to jistě zahrál dobrý houslista. A tak jsem oslovila Vláďu Pavlíčka, se kterým se znám od dětství. On kývl. Kapela se tedy rýsuje, a jakmile bude kompletní, začneme zkoušet a chtěli bychom hrát.
Zůstanete na scéně dál jako sólistka?
To v tuto chvíli netuším. Mám ale další písně, které se na mou desku nevešly, tak uvidíme.
Může se vám hodit na Zboží.cz: