Hlavní obsah
Dáša Zázvůrková je na nové hudební cestě. Foto: Lucie Levá

Zpěvačka Dáša Zázvůrková: Nechci být odraz něčího obrazu, jsem solitér

Po devíti letech vydala své druhé album Mirákl 9 zpěvačka a herečka Dáša Zázvůrková. Pro jeho realizaci se spojila s producentem Honzou Horáčkem a vydavatelkou Kateřinou Žbirkovou. Vzdálila se na něm světu šansonů a věnuje se více střednímu proudu.

Dáša Zázvůrková je na nové hudební cestě. Foto: Lucie Levá
Zpěvačka Dáša Zázvůrková: Nechci být odraz něčího obrazu, jsem solitér

Proč jste se rozhodla stylově posunout?

Album se už nenese v duchu šansonů, pořád jsem ale vypravěčka příběhů. Mám ráda texty, v nichž ty příběhy jsou. Chtěla jsem se zároveň trochu osvobodit a jít zvukově modernější hudební cestou.

Díky tomu, že Honza Horáček je velmi citlivý muzikant, který nemá ambice vás měnit nebo štelovat tam, kam nechcete, byla to inspirativní setkávání. Aranžím dal drajv, přitom ctil texty a snažil se tak ještě víc podtrhnout atmosféru ve všech písních.

Na natáčení ve studiu za Národním divadlem budu opravdu vzpomínat. Navíc nás přišly podpořit velké osobnosti. Některé na desce jsou napsané jmenovitě, některé budou rezonovat jen v našich srdcích.

Dáša Zázvůrková se svými kmotry při křtu nového alba.

Foto: Lucie Levá

Jaké příběhy lidem vyprávíte?

Na desce je například písnička Kloboučky pampelišek, jež je o mém obdivu k lidem, kteří bojovali za naši svobodu. Věnovala jsem ji československým parašutistům, kteří stáli za atentátem na Heydricha, a lidem, kteří bojovali ve druhé světové válce za naši vlast. Jsem totiž velká vlastenka.

Písnička Mirákl 9 se také váže ke druhé světové válce, respektive ke druhé polovině třicátých let minulého století a tehdejší propagandě hitlerovského Německa v rámci olympiády v Berlíně, kde se podařilo zvítězit americkým veslařům, takzvané osmě.

Mým současným tématem je výzva, aby se lidé přestali bát a dělali to, co skutečně cítí a chtějí. Když vám pořád někdo říká, že něco děláte špatně a měl byste to na to jít jinak, přestane vás to po nějaké době bavit a postavíte se tomu. Nenecháte už sebou manipulovat, přestanete plnit vize toho druhého, a stanete se sami sebou.

Mně bude za dva roky čtyřicet, jsem žena v rozpuku. Chci si už jít cestou, kterou jsem si sama vybrala a o které si myslím, že je správná. Proto je mé album takové, jaké je. Nechci být odraz něčího obrazu, uvědomila jsem si, že jsem solitér.

Je tedy ve vašem uměleckém životě zásadním krokem?

Ano. Cítím ho jako osvobození a zároveň jako výsledek touhy vykročit dál a jiným směrem, než jsem šla dosud. Je mi dobře, cítím se hezky a nevzdávám se. Jdu si za svým snem. A mám kolem sebe lidi, kteří mi jsou blízcí nejenom profesně, ale i lidsky.

Chtěla bych zmínit herečky Jitku Sedláčkovou, Kateřinu Kairu Hrachovcovou a Vandu Hybnerovou, která mi shodou okolností napsala na desku úderný a skvělý text Na city rejžák. Tyto ženy mi daly vítr do mých zajetých kolejí a v jistém slova smyslu i směr a volbu, kudy se chci vydat. Na téhle cestě mě neskutečně podporují.

Dáša Zázvůrková vydala nové album.

Foto: Lucie Levá

Budete se nadále pohybovat i v hereckém prostředí?

Jsem a vždy jsem byla především zpěvačka. Pravda, hrála jsem v mnoha divadelních představeních, vystupovala jsem například v Semaforu nebo Národním divadle v Praze, hrála jsem i v několika seriálech, nicméně mé srdce bije pro hudbu.

Když mi však někdo nabídne roli a je mému naturelu blízká, beru to jako velkou výzvu a další zkušenost.

Jaké teď máte plány?

Chtěla bych absolvovat koncertní turné Mirákl 9. Bylo by skvělé hrát například na festivalech nebo v klubech, ale upřímně musím říct, že mám ráda divadelní prostředí a vůbec by mi nevadilo, kdyby se koncerty uskutečnily v nich.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků