Hlavní obsah

Zemřel Jan Kristofori

Právo, Peter Kováč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Malíř, grafik a ilustrátor Jan Kristofori zemřel v úterý v noci po těžké nemoci ve věku dvaasedmdesáti let. Před pár týdny odletěl na dovolenou do Dominikánské republiky, kde měl značné zdravotní potíže. Při mezipřistání v Mnichově to vypadalo, že ho do České republiky poveze sanitka. Byl krátce hospitalizován a v úterý zemřel ve svém pražském bytě.

Foto: archiv Umíme Hrát
Článek

Poslední rozloučení s umělcem se uskuteční v pátek ve 12:00 ve vinohradské obřadní síni na Vinohradských hřbitovech v Praze.

Kristofori se narodil 17. července 1931 v Mukačevu na Podkarpatské Rusi, která tehdy patřila k Československu. V 50. letech byl odsouzen k 10 letům vězení za to, že ilustroval několik letáků upozorňujících na podivné pokusy s internovanými faráři v sanatoriu u Semil. Odseděl si plných sedm let, během kterých byl nucen k těžké práci v Jáchymově a Příbrami. Propuštěn byl v roce 1958. Jeho kresby z vězení byly vydány v bibliofilském výboru Motáky v roce 1993.

V 60. letech se intenzivně zapojil do výtvarného dění. Vystavoval svoje obrazy, podílel se na československé expozici pro Expo 67 v Montrealu a spolupracoval s dnes už legendární libereckou architektonickou skupinou SIAL.

Léta emigrace

V roce 196í emigroval a usadil se v Norsku. Stal se ilustrátorem v norském nakladatelství Bokklub a začal pracovat na rozsáhlém malířském cyklu Lidská práva (1970 - 1975), který náležel k jeho nejvýznamnějším dílům. V roce 1973 pomáhal zřídit první českou exilovou galerii ve Švýcarsku, kde občas také pobýval.

Stal se společně s Jiřím Kolářem, Otakarem Slavíkem a Janem Koblasou nejznámějším českým výtvarníkem žijícím v emigraci. Italský profesor Emilio M. Avitabile v monografii vydané před několika lety nakladatelstvím Fortuna Praha o Kristoforim napsal, že jeho malby vyvolávají vzpomínku na gotiku a současně jsou prodchnuty českým surrealismem.

Základem jeho tvorby byla především abstraktní strukturální malba (informel) 60. let, která v Čechách zapustila hluboké kořeny. Často se ve svých obrazech inspiroval i hudbou, která mu byla nejblíže - zejména jazzem a klasikou; jeden ze svých cyklů věnoval o Mozartovi.

Vedle malířské práce patří k jeho výtvarnému profilu i početné konvoluty kresby a ilustrace. Ilustroval asi 150 knih, mimo jiné díla Franze Kafky, Alexandra Solženicyna či Karla Čapka, I. Diviše nebo J. Seiferta. Ilustroval asi 150 knih, mimo jiné díla Franze Kafky, Alexandra Solženicyna či Karla Čapka. Známý je i Kristoforiho kreslený humor, hlavně politická satira a karikatura.

Návrat po dvaceti letech

Třetí domov nalezl po listopadu 1989 v Praze

V roce 1997 otevřel ateliér Vox humana, kde pořádal setkání s významnými osobnostmi českého kulturního života a stal se s pořadatelem výtvarného bienále s tímto názvem. Vystavoval v celé západní Evropě a USA, získal řadu výtvarných cen, stal se držitelem čestného doktorátu na univerzitách v Neapoli a Římě.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám