Hlavní obsah
Ve věku 88 let zemřel v noci na 4. dubna choreograf a zakladatel Pražského komorního baletu Pavel Šmok (na archivním snímku z 13. června 2002). Foto: René Volfík, ČTK

Zemřel choreograf a zakladatel Pražského komorního baletu Šmok

Ve věku 88 let v noci na dnešek zemřel choreograf, zakladatel Pražského komorního baletu a jeden z tuzemských protagonistů moderního tance Pavel Šmok. Informaci v pondělí sdělila Johana Mücková z Pražského komorního baletu, který Šmok vedl dvě desítky let. Termín posledního rozloučení s tanečním mistrem není zatím znám.

Ve věku 88 let zemřel v noci na 4. dubna choreograf a zakladatel Pražského komorního baletu Pavel Šmok (na archivním snímku z 13. června 2002). Foto: René Volfík, ČTK
Zemřel choreograf a zakladatel Pražského komorního baletu Šmok

Šmok se narodil v roce 1927 v Levoči v rodině českého stavebního inženýra. V roce 1939 se při vyhlášení Slovenského státu rodina přestěhovala do Prahy.

Dospívající Šmok byl divadelním ochotníkem, tancoval folklór, závodně bruslil a zářil v ledních revuích. K baletu se dostal v divadle E. F. Buriana, kde hrál. Po absolvování tanečního oddělení pražské konzervatoře pak působil jako sólový tanečník v pražské Armádní opeře a v Plzni.

Později se stal šéfem baletu v Ústí nad Labem a tři sezóny pracoval i v Ostravě. Roku 1964 se stal spoluzakladatelem samostatného souboru Balet Praha, který měl být "experimentální laboratoří československého baletního umění" a který jako jeden z prvních pronikl i do světa.

V roce 1970 přijal Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezóny. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet, který v tehdejším Československu následně patřil k prvním představitelům současných tendencí v moderním tanci a postupně se stal i nejznámějším českým tanečním souborem na světě.

Klasický baletní slovník Šmok obohatil o výrazový tanec. Pro klasický balet byl ale kacířem, porušoval totiž zavedená pravidla a nepodřizoval se zvyklostem. Nastudoval kolem stovky baletních titulů, 60 ve světové premiéře.

K nejznámějším patří Listy důvěrné, Nedbalky, Sinfonietta, Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc, Holoubek a jiné. Spolupracoval s operou, operetou, muzikálem i činohrou. Uplatnil se i jako režisér.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků