Hlavní obsah
Milan Kundera v roce 1981. Foto: Profimedia.cz

Věra Kunderová: Emigrace je blbost, návrat nebyl možný kvůli disidentům

Emigrace je nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat, návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro měsíčník Host to řekla Věra Kunderová, manželka a agentka spisovatele Milana Kundery.

Milan Kundera v roce 1981. Foto: Profimedia.cz
Věra Kunderová: Emigrace je blbost, návrat nebyl možný kvůli disidentům

Oba se v 70. letech rozhodli zůstat ve Francii, kam Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Kundera rozhovory neposkytuje.

Disidenti podle Kunderové jejího manžela nenáviděli, protože se už před revolucí obávali toho, aby se Kundera nepostavil do čela politické opozice. „Vybrali jako vůdce protikomunistické opozice (pozdějšího prezidenta Václava) Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice,“ řekla.

Kunderová uvedla, že nemožnost návratu do České republiky si poprvé uvědomila poté, co v roce 2008 vyšel v týdeníku Respekt článek o údajném Kunderově udavačství v 50. letech. Zároveň se ale zrodila touha být doma, řekla. „Připadám si jako otrok na plantáži, který se v noci ve snech vrací do své země,“ podotkla. Připomněla také verše Viktora Dyka o vlasti, kde říká: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš.“

Článek v Respektu Kunderovou i jejího muže zdravotně zničil, uvedla. „A nikdo se mu dosud neomluvil!“ posteskla si. V textu tehdy historik Adam Hradilek upozornil na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Kdo ho udal, není dodnes jednoznačně rozřešeno. Kundera se proti vznesenému podezření důrazně ohradil, a dokonce uvažoval o žalobě na Respekt. Jedenáct světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako očerňovací kampaň.

Největší chybou po sametové revoluci bylo podle Kunderové to, že disidenti chtěli vymazat celou dobu komunismu, že se nenavázalo na pražské jaro ze 60. let. „Z pohledu disidentů to bylo asi logické, protože pokud by uznali, že komunismus nebyl skrz naskrz zlo, tak by možná nevypadali jako takoví hrdinové a bojovníci, ale tu zemi to poškodilo,“ uvedla. Lidé v tehdejším Československu si podle ní nechali namluvit, že komunismus trval 50 let. „Vy jste začali znovu, ale tím jste přerušili tu důležitou kontinuitu,“ doplnila.

Věra a Milan Kunderovi dlouhá léta žijí v Paříži. Kundera po listopadu 1989 několikrát navštívil Československo i ČR, v roce 1995 mu prezident Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy Věra Kunderová.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků