Hlavní obsah

Velkofilm Olivera Stonea Alexandr Veliký nudí

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Velká postava světových dějin Alexandr Veliký ožívá na filmovém plátně. A protože režisérem velkofilmu je Oliver Stone (Četa, Narozen 4. července, JFK, Nixon), bylo na místě očekávat, že pohled na něj bude pohledem tvůrce, který i na historických látkách vždy odkazuje především k současnosti a jejím postavám.

Foto: Petr Šíla

koš

Článek

Výsledek je ovšem takový, že příznivec i odpůrce Olivera Stonea může klidně hledat až do alelujá paralely k současné Americe, historik zase nepřesnosti v reáliích (rekonstrukce dějin to ale být ani neměla) a kunsthitorik se může třeba rozčilovat, jak že je ten Babylón na tehdejší dobu "vypěkněný".

Zkrátka každý si tu může téměř tři hodiny dělat, co chce. Alexandr Veliký je totiž hlavně nekonečná nuda, připomínající ty nejméně vydařené hodiny dějepisu.

Učitelem je v tomto případě Ptolemaios (Anthony Hopkins), který léta po Alexandrově smrti vypráví svým žákům, a dnešní dospělý divák je postaven do role žáčka notně natvrdlého. Celý film je totiž vystavěn tak, že Hopkins vždy kus odpřednáší a herci pak jeho výklad zahrají. Větší absenci jakéhokoliv napětí si stěží lze představit, a to je u výpravného historického velkofilmu peklo.

Psychologie a vliv rodiny

Důraz je kladen na postavu Alexandra spíš z psychologického než vojevůdcovského hlediska a dlužno říci, že Colin Farrell, odbarvený na nejblonďatější možnou barvu, si poradil dobře s postavou mladého muže, týraného vnitřním svárem, v němž se v jeho genech matka s otcem rvali celý život.

Mnoho času je věnováno tomu, jak Alexandrův osud poznamenali rodiče, přičemž oidipovský komplex přichází ke slovu nejvíc. Počínaje dětstvím, kdy ambiciózní matka Olympiada (snad příliš démonická Angelina Jolieová) obtočená milovanými hady vtlouká dítěti do hlavy jeho budoucí božské poslání, až k jeho závislé nenávisti a útěkům od ní, které se zdají být bezmála hlavní příčinou jeho velkolepého tažení.

Vztah s otcem je neméně komplikovaný (Vala Kilmera v roli Filipa II skoro nepoznáte), ale jako o všem v tomto filmu se o něm víc mluví, než hraje.

A jak to celé se zavražděním Filipa a nastoupením Alexandra na trůn bylo, se dozvíte až před koncem, což je jedna z nejprotivnějších (přitom zbytečných) schválností filmu.

Hodně prostoru je věnováno Alexandrově homo respektive bisexualitě. To je překvapivé snad v kontextu hollywoodských filmů, ale historici namítnou, že zrovna z toho se v antice problém vůbec nedělal.

Dobyvatel říší

Nejméně se divák nakonec dozví o tom, jaký byl Alexandr vojevůdce, co v jeho schopnostech způsobilo, že ovládl celý tehdy známý svět, proč ho vojáci milovali a šli za ním tolik dlouhých let, než toho začali mít dost.

Divák toho může mít dost ještě před koncem první hodiny, kdy se naštěstí v těch nekonečných řečech konečně dočká první velké bitvy a nabere v ní síly do dalších hodin. Je natočená pěkně, ale pak už přijde jen jedna. Jinak se v ornamentálních kulisách a doprovodu kýčovité hudby Vangelise dál hlavně mluví.

To nejdůležitější, co Alexandr Veliký sdělí, je tedy nakonec rozřešení slavné hádky Jana Wericha a Jany Brejchové ve filmu Král a žena: byl kůň Alexandra Velikého Bucefalos černý nebo bílý? Uvidíte v našich kinech.

Alexandr Veliký, USA/Francie/VB/Holandsko, 2004

Režie: Oliver Stone, scénář: Oliver Stone, Christopher Kyle, Laeta Kalogridisová, kamera: Rodrigo Prieto, hudba: Vangelis, hrají: Colin Farrell, Angelina Jolieová, Val Kilmer a další.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám