Článek
Barokní šerosvit
Hodně také čerpá z barokních mistrů, v jeho pracích lze objevit přímé i nepřímé odkazy na Vermeera, van Eycka, ale třeba i Brandla nebo Škrétu. Mluvíme ovšem o malířské technice, ne o tématech. Na jeho dílech rozhodně exaltované náboženské výjevy nenajdeme. Šerosvit a meditování nad pomíjivostí lidského života ano. K jejímu vyjádření však nepoužívá obvyklé barokní symboly jako třeba anděla nebo lebku, sází spíše na obyčejné věci, které kolem sebe mnohdy ani nevnímáme a rozhodně je nepovažujeme za měřítko času.
Série olejů zobrazuje různá stadia stárnutí jablka od drobných fleků na jeho obvodu přes tmavé hnilobné skvrny až po totální zčernání. Leckoho může při pohledu na scvrklou a svraštělou dužinu plodu napadnout, že totéž se vlastně stane po smrti s lidským tělem.
Jako protipól pak působí velkoformátový olej na sololitu Renate z roku 2015, který ukazuje ženský akt z profilu. Dívka v brýlích nahoře bez vystrkuje své bujné vnady do prostoru galerie. Dává na odiv svou fyzickou krásu. Jenže hned za rohem na ni na jiných dílech číhá rozpad a zánik. Trochu to připomíná zhmotnění děje básně Mršina, kterou napsal Baudelaire.
Pomíjivost času
Neúprosnou pomíjivost času naznačuje autor i na opotřebovaném nábytku. Dvojice křesel působí, jako by se z nich zrovna teď někdo zvedl. Bílá lavička s detailně propracovaným oprýskaným bílým nátěrem vypadá jako skutečná. Jen si na ni sáhnout a posadit se.
Martin Velíšek je precizní detailista. Nad věcmi, které maluje, hluboce přemýšlí, možná i medituje. Nejsou pro něj pouze modely pro tvorbu, jsou to bytosti s latentním vnitřním příběhem, který lze však odhalit a vyprávět pouze pomocí malířského štětce a barev.
Může se vám hodit na Firmy.cz: