Hlavní obsah

Spisovatel John Gray: Vztahy čelí více výzvám než dřív

Právo, Šárka Hellerová

V roce 1992 vyšla kniha Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše. S metaforou o rozdílných planetách, z nichž pocházíme a na kterých se mluví rozdílnými jazyky, s níž přišel autor knihy John Gray, se seznámily miliony čtenářů. Některé polemiky s jeho názory vydaly na celou knihu, ale Gray věří, že lidé, kteří ho označují za sexistu, mu pomohli zvýšit čtenost. Přestože kniha, kterou nakladatelství Práh vydává s aktualizovanou předmluvou, už jen stěží může obsáhnout svět dnešních vztahů, myslí si Gray, že principy, o nichž píše, jsou stále relevantní.

Foto: archiv nakladatelství Práh

John Gray o vztazích mezi muži a ženami přednáší.

Článek

Je podle vás vše v knize platné stejně jako v době, kdy jste ji napsal?

Ne, hodně se změnilo. Ale když žijete ve vztahu, jsou mé myšlenky stále velmi relevantní a k užitku. Stává se, že si žena knihu přečte a řekne, že si připadá spíš jako z Marsu a její muž je z Venuše.

Proměňují se role. Ženy se chovají jako muži a muži jsou emocionálnější a méně motivovaní, než bývali. V knize ale zjistíte, že podobná schémata existovala už v devadesátých letech, a najdete možnosti, jak nastolit rovnováhu.

Proč by mělo vadit, že se role proměňují? Vždyť podle teze vaší knihy by si pak ženy a muži měli lépe porozumět.

Není to dobře. Když muži nejsou dost maskulinní a jejich protějšky se nechovají ženským způsobem, potýkáme se s čím dál větším množstvím konfliktů. Stále méně párů vstupuje do manželství, vztahy dlouho nevydrží, přitažlivost rychle opadá a lidé se nudí. Je to trochu ponurý obrázek, ale podle mě vztahy čelí více výzvám než dřív.

Nové výzvy a problémy popisuji v knize Mars a Venuše: Vztahy v dnešním globálním světě, kterou jsem napsal o dvacet čtyři let později, ale jejich řešení bylo obsaženo už v knize Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše.

Mé návrhy neznamenají, že ženy nemohou být nezávislé a vydělávat víc peněz. Pokud je to jejich volba, ať muži zůstávají doma s dětmi. Ale komunikace musí respektovat ženskou a mužskou energii.

Říkáte, že vaše návrhy neznamenají, že ženy nemohou být nezávislé a vydělávat více peněz. V roce 2014 jste ale feminismus označil jako příčinu vyšší rozvodovosti. Řekl jste: „Jsem velmi rád, že ženy nachází větší nezávislost, ale pokud půjdeme tím směrem příliš daleko, kdo zůstane doma? Co když někdo doma zůstávat jednoduše nechce? “

Ten citát je velmi dobrý, líbí se mi. Nechce, protože nemá ženskou energii. Ale opět, pokud je žena šťastná, v pořádku. Když ale přijde za mnou, že je nešťastná, v depresi a nedaří se jí najít manžela, vysvětlím jí, že nemá dost estrogenu, a naučím ji, jak ho vytvořit.

A potom pravděpodobně bude ráda trávit čas doma. Samozřejmě ne všechen. Nezávislost je skvělá, ale pokud vám něco chybí, musíte si také umět říct o pomoc. Najít rovnováhu.

Kdy jste získal pocit, že můžete dávat univerzální rady?

V roce 1980 jsem věděl, že mám dostatečný vhled a že věci, které sdílím, jsou platné pro naprostou většinu lidí v místnosti. Když někdo nesouhlasil, tázal jsem se ho dál a většinou jsme dospěli k tomu, že co tvrdím, je platné i pro něj.

Pro nějakých deset procent lidí to možná není jejich pravda. Můžou být dobrovolně nešťastní, nebo najít jiné řešení, nevím. Většina lidí ale byla nadšená. Ještě dalších deset let jsem své myšlenky zkoumal ze všech stran a potom jsem napsal tu knihu.

Setkal jste se někdy s argumenty, které by vás donutily přehodnotit váš postoj?

Ne. Avšak kritiku vnímám a často jsem díky ní lépe pochopil, proč jsou lidé nešťastní. Mnoho lidí je ztracených. Pokud hledáte svou cestu a jste šťastní, v pořádku. Já pomáhám lidem, kteří se dotkli dna a chtějí něco změnit.

Foto: archiv nakladatelství Práh

John Gray

Kniha nasměřovala celou vaši kariéru. Chtěl jste se někdy vydat jiným směrem?

Když jsem byl chlapec, nechtěl jsem na tomhle světě být. Zdál se mi bláznivý. Nechtěl jsem chodit do školy a mluvit s lidmi. Připadali mi zlí, žárliví a líní. Měl jsem hodně strachů. Stal jsem se proto mnichem a devět let žil v celibátu. Pocítil jsem jednotu s bohem.

To mi dalo sílu dávat lásku, i když ostatní nemilovali mě. Protože lidé často nevědí, jak milovat. V nebi je jenom láska. Teď mám krásný život, protože lidé mi nemohou ublížit. Dnes už chápu, že když se mnou má někdo problém, je to jeho problém, ne můj.

Nicméně když jste ve vztahu, probouzí se ve vás vaše opičí já. Začnete reagovat jako naši předkové. Většina našeho chování je dána pudově. Ale máme i trochu svobody. A když ji užíváme, abychom změnili podmíněné reakce opice, můžeme j í získávat čím dál víc. Abychom se zbytečně nerozčilovali, nežárlili, nekradli, nekritizovali nebo třeba plnili závazky, které jsme učinili. Můžeme žít podle vlastních hodnot.

Když jsem přišel na to, že to můžu udělat já, došlo mi, že to mohou udělat i ostatní, a rozhodl jsem se to s nimi sdílet. Takže jestli jsem chtěl někdy přestat? Ne, nikdy s tím neskončím.

Mohou se láska a vztahy řídit příručkou?

Může hodně pomoci. Když vyšla má kniha, byl jsem překvapen, jak moc. Miliony lidí zásadně ovlivnila. Myslela jsem, že abych změnil něčí život, potřebuje minimálně třídenní intenzivní workshop.

V devadesátých letech jsem hodně cestoval a na letišti mě pokaždé zastavil někdo, kdo mi vyprávěl silný příběh o tom, jak mu kniha zachránila rodinu a změnila život. Navíc ti lidé pak často četli další a učili se dál. Život není otázka jedné knihy nebo lekce, je to neustálý proces.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám