Hlavní obsah
Miroslav Patočka a Tereza Lavičková tvoří tandem Teepee. Foto: Lucie Levá

Skupina Teepee: Základním tématem je smíření

České dreampopové duo Teepee tvoří Tereza Lavičková a Miroslav Patočka. Jeho zvuk je definován zasněným spojením vokálů, akustické i elektrické kytary, syntezátorů a bicích. Poslední lednový den vychází jeho druhé album Where The Ocean Breaks. Křty proběhnou 5. února v pražském Lucerna Music Baru a o dva dny později v Anděl Music Baru v Plzni.

Miroslav Patočka a Tereza Lavičková tvoří tandem Teepee. Foto: Lucie Levá
Skupina Teepee: Základním tématem je smíření

Oslovovala vás snivá hudba ještě předtím, než Teepee v roce 2015 vznikli?

Lavičková: Vždy jsem měla ráda podobné kapely a umělce, třeba Daughter, Bon Iver, Bena Howarda nebo Auroru. Je pro mě splněný sen, že mohu tenhle styl i vytvářet.

Co vás k němu táhne?

Lavičková: Mám ráda pomalou atmosférickou hudbu, která se dotkne duše. Nejraději chodím na koncerty, na nichž se do takové mohu zaposlouchat, ponořit se přitom sama do sebe a mít nějaký vnitřní zážitek. Dělám to tak, i když si pouštím hudbu doma.

Patočka: Pro mě byly v muzice vždy nejdůležitější emoce a příběh. Vyrostl jsem na country hudbě, kterou jsem poslouchal s tátou. Ta v sobě emoce i příběh má. A je mi blízká klasická písničkářská tvorba. Rosteme se svými oblíbenci.

Například u kapely Bon Iver je zajímavé a inspirativní sledovat přerod z původní písničkářské tvorby k poslednímu albu, které je plné efektů a zvukového spektra. Základem je nicméně vždy klasická píseň s emocemi a příběhem. V Teepee to děláme podobně.

Vznikají vaše písně v prvotním tvaru jako folkové?

Lavičková: Přesně tak, v základu neexperimentujeme. Velmi důležitá pro nás je melodie. Osobně mám ráda, když jsou písně v tom dobrém smyslu slova líbivé. Jinak je skládat neumíme. Většina jich vznikla u kytary a trochu víc jsme tentokrát přesedlali na piano.

Posunuly se ambice nových skladeb ve srovnání s těmi z debutu Albatross z roku 2016?

Lavičková: Jsou trochu hlubší a těžší. Ač jsou stále velmi melodické, jejich témata jsou složitější. Tomu jsme chtěli přiblížit i výslednou hudební podobu. Je zatěžkanější a hutnější, ať už jde o efekty, zvuky syntezátorů, či linky bicích.

Patočka: Více jsme propojili příběhy textů s hudební složkou. Důsledně nás k tomu vedl britský producent Tom O. Marsh, s nímž jsme album ve Vídni natáčeli. Desítky hodin jsme pracovali na instrumentálním i pěveckém vyjádření. Vedli jsme dlouhé konverzace o tom, jaký pocit v nás vyvolávají určité zvukové party a formy. Desku jsme chystali rok a půl a myslím si, že jsme se za tu dobu ve vyjádření emocí a příběhů výrazně posunuli.

Teepee

Foto: Lucie Levá

Na albu jsou dvě skladby o úmrtí blízkých osob. Jak složité bylo dosáhnout v hudbě odpovídající atmosféry?

Lavičková: Pro mě byla tvorba písně Hazel Trees formou terapie. Řekla bych, že ze mě do ní vypadl smutek, což vnímám jako krok k tomu, aby mi bylo lépe. Obecně platí, že písně, v nichž jsou v textu těžká osobní témata, mají stejný efekt. Když je složím, uleví se mi. Ta terapie funguje i dlouhodobě. Pokaždé, když takovou skladbu zpívám, prožívám pocit smutku znovu. Tím se s ním lépe vyrovnávám.

Patočka: V mém případě jde o skladbu Heavenly Gates. Když jsem ji psal, cítil jsem, že jsem s člověkem, jenž odešel, navázal konverzaci. Pomohla mi pochopit okolnosti jeho smrti. Při každé její interpretaci si ho připomínám, a s tím i to, že jsme všichni smrtelní.

EP Mirrors, které jsme vydali před třemi lety, poukazuje pouze na bolest a problémy v našich životech. V kontrastu s ním jsme na novém albu našli přijetí a vyrovnávání se s vážnými životními okolnostmi. Jeho základním tématem je smíření.

Souvisí to i s vaším osobnostním růstem?

Lavičková: Ano. Myslím si, že jsme se za poslední dva roky změnili. Mirrors vznikalo v době, kdy jsem byla naštvaná na celý svět. Měla jsem pocit, že všechno je špatně a nemám před sebou budoucnost. Dnes to vnímám tak, že svět je takový, jaký je, a záleží na tom, jak k němu člověk přistoupí.

Co vás k tomu přivedlo?

Lavičková: Nějakou dobu jsem v rámci jednoho humanitárního projektu pracovala ve škole v Indii. Viděla jsem tam lidi, kteří nemají vůbec nic, ale radují se z těch nejmenších věcí. Změnilo mi to pohled na svět. Uvědomila jsem si, že jsem žila jako blázen, když jsem se nořila do depresí kvůli věcem, které se mi sice v tu chvíli zdály být zásadní, ale ve skutečnosti to byly malichernosti. Všímám si teď dobrých věcí, které jsou kolem. Na zlé se nesoustředím.

Patočka: Ve svých přesvědčeních a životních postojích se vzájemně podporujeme. Naše pohledy na svět se prolínají.

Teepee

Foto: Lucie Levá

Které další skladby z alba jsou pro vás důležité?

Lavičková: Momentálně ve mně vyvolávají nejsilnější pocit Starving Hands a No Reason. Prvně jmenovaná je ovlivněna mým pobytem v Indii. Je o lidech, kteří jsou v tíživých životních situacích a neustále narážejí na překážky nespravedlivého systému.

No Reason vznikla z mé frustrace z toho, že jsme vytvořili svět, ve kterém se muži a ženy navzájem označují za ty druhé. Mluvíme o tom, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu, ale přitom pocházíme ze stejného místa. Jediné, co potřebujeme, je trocha pochopení a respektu k sobě navzájem. Neexistuje důvod, proč by lidé nemohli být, kýmkoli chtějí, nezávisle na svém pohlaví.

Patočka: Kromě Heavenly Gates, o níž jsem mluvil, jsou pro mě důležité písně, které jsme skládali s producentem Tomem. Každá další, jež z té spolupráce vzešla, udala nové výrazové směřování kapely.

Mám rád Around It, kterou jsme skládali ve Vídni. Je o tom, že jsme každý jiný a neměli bychom se bát být takoví, jací jsme. Oslavuje jedinečnost člověka.

Váš repertoár provázejí anglické texty. Existuje v něm píseň, která by měla český?

Patočka: Naši rodiče nás k tomu přemlouvají už od chvíle, kdy jsme jako kapela Teepee vznikli. Dlouho jsme se tomu bránili, ale teď jsem se dostal do stadia, kdy to zkouším. Vím, že napsat kvalitní český text, který nespadne ke klišé, nebude plochý, bude mít duši a zároveň bude takříkajíc dýchat, je těžké.
Možná se to nakonec stane, a možná ne. Rozhodně se tomu nebráníme a máme chuť.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků