Hlavní obsah
Sáru Saudkovou žánr kriminálky baví a chce v psaní detektivek pokračovat. Foto: Jan Šída, Právo

Sára Saudková: Vše, co napíšete, musí být uvěřitelné

Sára Saudková se nevěnuje pouze černobílé fotografii, ale zajímá ji také spisovatelské řemeslo. Má za sebou tři publikace – Ta zrzavá, Zpocená záda a Půlnoční pohádky, které se zabývaly především vztahy žen a mužů. Její nový detektivní román Déšť kromě mezilidských vztahů nabízí i dějovou nadstavbu, totiž brutální vraždy mladých dívek.

Sáru Saudkovou žánr kriminálky baví a chce v psaní detektivek pokračovat. Foto: Jan Šída, Právo
Sára Saudková: Vše, co napíšete, musí být uvěřitelné

Byla detektivka žánr, který jste si chtěla zkusit?

Ano, chtěla, vždyť mezi lidmi panuje mnohdy takové vztahové napětí, že je to až thriller. Od nepokojů, nenávisti, lásky, žárlivosti či vášně je k vraždě opravdu jen kousek. A tak mě napadlo, že by nebylo špatné nezahodit ty divoké a divné vztahy, které mě v knihách baví, a děj poslat detektivním rozměrem. Kriminalisté vám potvrdí, že většina násilných činů souvisí s takzvanou domácí zabijačkou.

Co bylo hlavním popudem, který vás posunul k napsání této knihy?

Zpočátku bylo ve hře pojmout celou látku coby rekonstrukci nějakého skutečného trestného činu. Nakonec vše dopadlo tak, že je celý příběh kompletně vymyšlený. Nechtěla jsem být ničím ovlivněná, nebavilo by mě to, takže neproběhly žádná četba detektivek ani žádné hledání v dokumentech. Jela jsem si to po svém.

Velmi detailně jste popsala místo činu. Vycházela jste z jeho osobní znalosti?

Ne, vařila jsem v podstatě z vody. Oblast pražských Modřan, kde jednu zavražděnou našli, znám jen povrchně, zbytek dodala fantazie. Zajímala mě anonymní sídlištní čtvrť na periferii blízko zpustlého lesoparku, kde se vše ztratí.

Konzultovala jste odborné statě v knize s detektivy, patology či psychology?

Zprvu mě to napadlo, ale nakonec jsem od toho upustila. Dokonce i odborné řeči o sexuálních deviacích, které uvádí v knize psycholog, jsem sepsala sama. Stejně tak vyšetřovací postup. Ovšem redaktor z nakladatelství mi řekl, že detektivka nemá být přesný návod nebo popis. Ale vše, co napíšete, musí být uvěřitelné.

Kniha nese název Déšť a její děj je doprovázen častými přeháňkami. Má pro vás déšť nějaký specifický význam?

Mám ho ráda. A pak, listopadový déšť skvěle vykresluje ponurou atmosféru. Líbí se mi, když vás kniha při čtení vtáhne do děje, vyvolá pocit napětí, strachu nebo jen vlhkosti v botách. Právě drobnosti dělají příběh dobrým.

Všichni hrdinové mají nějaké negativní vlastnosti. Bylo vaším záměrem, aby nikdo nezískal čtenářovy sympatie?

Ale vždyť jsou to nakonec docela milí lidi, sympatie si nezískáte dokonalostí. Ideální hrdina ve skutečnosti neexistuje. Navíc práce kriminalistů je tak náročná na psychiku, že se na nich musí projevit. Když budete psát o lidech, kteří nemají žádné slabosti a jsou bezchybní, tak zajímavý děj v žádném případě nevykouzlíte. Kniha musí být šťavnatá, ale ne prvoplánově.

Proč ale detektivní komisařka Oldřiška působí jako chlap?

Žena, která dělá specifickou práci na této úrovni, taková být musí. Musí být něčím zvláštní, a to až v nesnesitelné míře. Má analytický mozek a jede jako stroj, tudíž nutně ztrácí velkou část ženskosti. Je to sice herdek baba, ale má, jak se říká, koule! A když ji jako čtenář poznáte blíž, nemůžete ji nemilovat.

V textu používáte hovorové výrazy, slangové obraty i odborné termíny. Čerpala jste je od konkrétních lidí?

Že bych si něco zapisovala, tak to ne, ale občas něco zajímavého zaslechnu. Zbytek si ráda vymyslím. Mým cílem je, aby čtenář děj prožíval naostro a identifikoval se s ním.

Jste fotografka. Proč je vaše dílo pouze na titulní straně? 

Kdybych dala dovnitř víc fotografií, bylo by to příliš popisné. Titulní obrázek symbolizuje vše v dostatečné formě.

Máte už nějaké ohlasy na knihu?

Na křtu mi jedna dáma říkala, že se jí Déšť líbí ze všech mých knih nejvíce. Jeden mladík byl ohromen dějem a tím, kolik je mezi lidmi agresivity a zla. Všechny ta kniha dostala. Pochválil mě i kriminalista, který četl rukopis. Řekl, že je to dobře logicky vystavěné a dialogy velmi autentické.

Budete se svou komisařkou Oldřiškou literárně pracovat i dále?

Jestliže jsem si ji stvořila, tak bych asi měla. Není mi nesympatická, dokonce bych řekla, že má i něco z mých povahových rysů. Například paličatost a umanutost. Žánr kriminálky mě baví a očividně čtenáře také, takže chci rozhodně pokračovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků