Hlavní obsah
Roman Tomeš a Marianna Polyáková v hlavních rolích nového muzikálu. Foto: Jan Handrejch

RECENZE: Písně Elánu předčily v novém muzikálu příběh

Osm let po premiéře muzikálu Osmý světadíl, který se opíral o písničky slovenské skupiny Elán, vznikl v pražském Divadle Kalich další, stejně vystavěný. Jmenuje se Voda (a krev) nad vodou a s předcházejícím dílem má společné to, že se o něm v příběhu mluví. Jinak má svůj děj, jsou v něm další písně slovenské skupiny a Vašo Patejdl pro něj napsal novou skladbu Vinny, nevinny.

Roman Tomeš a Marianna Polyáková v hlavních rolích nového muzikálu. Foto: Jan Handrejch
RECENZE: Písně Elánu předčily v novém muzikálu příběh

Režisérem je opět Ján Ďurovčík, který se postaral i o choreografie a s Peterem Pavlacem stojí za libretem. Kus dobré práce odvedl v hudebním nastudování Ľubomír Dolný, jenž se na Osmém světadílu rovněž podílel.

Podle očekávání jsou tažnou silou nového díla písničky i jejich nastudování. Tvůrci si pro role vybrali velmi dobré zpěváky, ať už do sólových partů či sborů. S původními verzemi skladeb skupiny Elán si aranžérsky pohráli a nabídli podoby, které jak v hudebním, tak zejména pěveckém ztvárnění nevolají po tom, aby byly porovnávány s původní interpretací slovenské kapely, jež je v podstatě nenapodobitelná. Mají své charisma.

Jedna z hromadných scén muzikálu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Tvůrci ve velké míře vsadili na sbory, nicméně výkony Romana Tomeše (v roli Lukáše), Jana Kříže (Adam), Marianny Polyákové (Tereza), Mariky Procházkové (Godzilla) či třeba Jana Tenkráta (Fero) jsou výborné jak v partech sólových, tak v duetech. Bylo to tak alespoň na čtvrteční premiéře. Výkony jednotlivců i celého sboru na ní napověděly, že pocity i obsah písniček všichni pochopili a přijali.

Horší je to s příběhem. Je příliš prvoplánový, při scénách z vězení v půli trochu stagnuje a ani závěrečné poněkud šroubované rozuzlení nenese nic, nad čím by stálo za to se třeba zamyslet či pousmát. Navíc v dialozích vždy před písní herci vyzradí, která následuje, a mnohdy tak činí těžkopádně popisně, a především zbytečně.

Vánek z plachet občas příběhu bere doslovnost, například ve chvíli, kdy vězeň Fero vysvětluje, že kvůli lásce k dozorkyni Godzille neopouští vězení. Hlavní hrdina Lukáš na to zcela zbytečně řekne, že to ani nejde právě proto, že jsou ve vězení, čímž původní vtipné „úvaze“ vezme lehkost i ten vtip.

Voda (a krev) nad vodou je přesně ten typ muzikálu, ve kterém jsou na skvělé písničky navěšeny těžkopádný děj i nevyrovnané dialogy. Provedení a interpretace skladeb jsou nicméně natolik charismatické a dobře uchopené, že ty tři hodiny i s pauzou zůstanou ve finále docela příjemné.

Voda (a krev) nad vodou
Divadlo Kalich, Praha, 5. září

Hodnocení: 60 %

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků